O svobodě, demokracii, významu Sametové revoluce a národních symbolech...

Vcelku kostrbatej nadpis sledující však pouze jednu myšlenku. Ač to bude z mých "úst" znít vzhledem k mému věku divně, mám pocit, že současná generace má tolik svobody a je si natolik vědoma svých práv, že toho v žádném ani v nejmenším neváží.

Vzhledem ke své aprobaci často narážím na až zarážející neznalost osobností, jejichž jména by si každý Čech měl pamatovat!!! Ona legendární řada HUS - KOMENSKÝ - SMETANA - CIMRMAN je, pomineme-li posledního jmenovaného (ikdyž já osobně bych ho nepomíjel), ono absolutní minimum. Samozřejmě je to spíše nadsázka, protože oněch velkých Čechů a Češek je mnohem více, ale jen málo z lidí si na ně alespoň vzpomene. Většina státních svátků někoho takhle velikého oslavuje, ale pro lidi je to jen den volna a to není dobře. Kdysi pro nás byl vzorem Sovětský svaz, později Západ a my si z obou brali spíše to horší - dneska nemáme rádi ani Rusy ani Američany, ačkoli nám oba národy mají co nabídnout! Kdyby byl každý Čech, v porovnání s Američanem, alespoň polovičním patriotem byli bychom opravdu národem...

Asi před měsícem se mě kdosi ptal na význam Sametové revoluce a já si tehdy nebyl jistej, jestli to vůbec slavit, protože toho negativního, co přinesla "demokracie" je opravdu spousta. Dneska už si jistej jsem a ačkoli je zde spousta negativního, je tu taky svoboda a tu je třeba slavit. Doba, kdy "bývali Čechové, bývali rekové, statní junáci...", je už nenávratně pryč a z kdysi silného a hrdého národa, který se nebál postavit daleko mocným soupeřům je dnes národ pesimistů a večných stěžovatelů. Pravda vaz nám zlomil Mnichov 1938 a páteř ohnul srpen 1968 , ale i to už je přece jen relativně dávno.

Když jsem přemýšlel o 17. listopadu 1989, dospěl jsem k názoru, že právě tady se český národ znovuzrodil a ačkoli jeho "dětství" bylo plné omylů a chybování, je mu dnes 20 let a on už pomalu dospívá. Pomalu se vrácí určité hodnoty, které si je třeba znovu dostat pod kůži a ať je naše demokracie sebenedokonalejší, je to demokracie a mi ji můžeme dále rozvíjet...

O to víc mě naštve, když někdo demokracie zneužívá nebo se na oslavování významných národních symbolů se sám zviditelňuje!!! Tato poznámka není náhodná, protože se vztahuje ke konkrétnímu národnímu symbolu a konkrétnímu člověku, který se na něm snaží přiživit. Oním symbolem je dle mého názoru jedna z největších Češek - Milada Horáková, které byl minulý měsíc konečně odhalen pomník. Přestože se jednalo o nápravu trestuhodného faktu, že dosud žádný pomník neměla, nakonec mě tato událost spíš popudila. To, že někomu vadilo, že na pomník přispěli i komunisti, mi zas až tolik nevadilo, ale co mi vadilo bylo zneužití této akce jinou stranou a to ČSSD. Ta pravda na pomník sehnala zbývající peníze, ale proč musí být na boku základní desky vyryté jméno Jiřího Paroubka fakt nechápu!!! Musim se přiznat, že když jsem to viděl, tak první věc co mě napadla, byla sebrat se, odjet do Prahy a pod rouškou noci z tý desky tohle nicotný jméno odsekat. Ale je jasné, že ten pomník za to nemůže a tak mě to brzo přešlo, koneckonců vandalství je vandalství, ať jsou motivy vandala sebevznešenejší :(((

A tak oslavujme naše velké osobnosti, svobodu, demokracii a nevšímejme si lidí, kteří se na těchto věcech snaží přiživit a zviditelnit, ač na to nemají ani to nejmenší právo ...

O dobru a papeži...

Tak jsem si zase na chvíli nedobrovolně odpočinul od svého blogu a zatím sbíral témata. Nakonec jsem pár našel a tak to dneska dude taková malá mozaika...

Začal bych o dobru, což bude reakce na úvahu jedné z mých kolegyň-bloggerek, která tohle téma nahodila a já se ho vděčně chytám :) Jak to tedy vlastně je - děláme dobro pro své ego a image nebo pro ty, co potřebují pomoc? Tohle jsem taky vždycky dost řešil, ikdyž v trochu jiné rovině. Mne jako "nedokonalého západního buddhistu na volné noze" docela znepokojovalo, jestli dělám dobrý věci protože vim, že mi to zajistí "dobrý body" pro mou karmickou budoucnost, nebo jestli to dělám nezjištně... A je špatně, pakliže konám dobro s vědomím této odměny nebo ne? Moje vědomosti mi přece nikdo neodpáře a tak tu vždycky bude stín podezření z "vypočítavosti"...

Nakonec mně to trápit přestalo, protože jsem konečně došel k určitému závěru a osvobodil se od této strasti :) O nás tu totiž nejde!!! Podle mýho názoru je totiž jedno jestli děláme dobro pro své ego a image nebo pro ty, co potřebují pomoc, eventuelně za odměnu nebo nezjištně, protože ať nás k dobrému činu vede cokoli, je to pořád dopbrý čin a člověk, pro kterého něco uděláme se neptá, co nás k tomu vedlo, ale je rád, že jsme mu pomohli!!!Co se mně týče, má moje hloubavá a řešivá dušička zase klid a já se můžu věnovat něčemu jinýmu- snad to pomůže i někomu dalšímu :)))

O papeži jsem původně hovořit nechtěl, protože mi ten současnej, na rozdíl od toho předchozího nebyl zatim moc sympatickej. Nakonec mně k tomuto tématu přivedla otázka jednoho z žáčků nižšího gymplu, kterej se mě zeptal jestli mám rád papeže a já téměř automaticky odpověděl, že ano. Pravdou je, že bych tak odpovědě vždycky, protože tyhle děcka by strašně potěšili, kdybych řekl, že ne, protože by to podpořilo jejich protiautoritatvní přirozenost. Alte naštěstí pro mne, se zeptal až po návštěvě papeže a tak byla moje odpověď pravdivá, protože tahle událost opravdu změnila můj názor na Benedikta XVI. Ačkoli se spoustou jeho názorů nesouhlasím (např. otázka používání kondomů), ocenil jsem to, co mi u tohohle pontifika dosud chybělo a to byl nějaký projev lidskosti a "normálnosti", když "po vzoru Baracka Obamy" narušil protokol a přišel se pozdravit s návštěvníky. Pravda jeho bodyguardům určitě zatrnulo, ale mně tento projev lidskosti potěšil a proto můžu bez výčitek říct, že mám rád papeže jako člověka, který navíc promlouvá k miliónům lidí na celém světě!!!

Výjimečný začátek školního roku...

Tak už to zase začalo - prázdniny jsou nenávratně pryč a pryč je i ona příjemná doba ve škole bez dětí :))) Dnes v 8,00 ráno začal nový školní rok a já se opět musel postavit před svou třídu. popravdě už jsem se na ně docela těšil a jelikož je na začátku školního roku spousta organizační práce, tak nám ty 2 společný hodinky docela utekly...

Přesto pořád tvrdím, že je dnešek opravdu výjimečný a to minimálně ze dvou důvodů... Tím méně podstatným je fakt, že po dlouhé době zase začíná škola 1.září, což se příliš často nestává!!! Tím druhým, důležitějším, který si však uvědomuje jen zlomek naší populace, která si odvykla sledovat významná výročí je fakt, že právě 1. září před 70 lety začala 2. světová válka!!!

Každá válka je hrozná událost a ačkoli by se mnou ne všichni souhlasili, jsem toho názoru, že nebylo v dějinách lidstva horší války než byla ta 2. světová!!! A co je ještě horší, uplynulo od jejího začátku POUHÝCH 70 LET od jejího konce POUHO POUHÝCH 64 LET!!!

Občas si říkám, jak málo si pamatujeme a jak málo si vážíme toho, co máme. Zajímá nás, kolik si kdo vydělá, jestli bydlí v paneláku nebo rodinném domku, má věci dle poslední módy, prostě jestli je "cool"... Dnešní konzumní společnost, do které ať se mi to líbí nebo ne patřím i já, zcela logicky řeší problémy, které ji "pálí" a de facto proti tomu nelze nic namítat. I naše "malicherné" problémy mají svůj význam a jejich řešení patří do našeho života, ale co mi vadí, je, že zapomínáme na historii a to nejen na tu pradávnou, ale i na tu nedávno minulou!!!

A když už jsme u začátku školy, tak ať chcete nebo ne, je to právě dějepis, který vzhledem k tomu, že předává mladé generaci poznatky o historii, náleží ke klíčovým předmětům... !!! Škoda, že tohle si uvědomí jen málokdo a co hůř, jsou i tací, kteří díky své nevědomosti historii převracejí a překrucují!!! Vytvářejí tak prostor např. pro návrat nacistické ideologie, což je ideologie, která měla být pohřbena s jejími tvůrci a přesto je dnes, POUHO POUHÝCH 64 LET od konce války, bohužel stále živá, což je absurdním atributem dnešní společnosti a důkazem o míře zapomínání na historii...

Den ve znamení reggae aneb na Macka B ve Vroutku...

Včera jsem zažil jeden z bezesporu nejfajnovějších dnů ve svým životě, páč jsem ke své každoroční návštěvě "Císařáku", což je akcička, na který jsem během její existence nebyl pouze jedenkrát a kterou mám tudíž moc rád, přidal ještě návštěvu na Rock for Churchill ve Vroutku, kam mně přitáhl jeden z mých nejoblíbenějších interpretů a druhý nejoblíbenější rastafarian Macka B :)))

Moje první "setkání" s ním se odehrálo teprve loni nebo předloni, kdy jsem od kámoše získal jeho song TO BE RACIST, kterej mi absolutně vyrazil dech, protože jsem našel někoho, kdo je dle mýho skromnýho a skrz naskrz laickýho názoru důstojným nástupcem Boba Marleyho (obrázek převzat odtud)...

Skvělá reggae hudba je totiž v jeho podání doplněna o stejně skvělý texty skoro o všem, co svět pálí, což mu mimochodem vyneslo i přezdívku The Lyrical Teacher. Vezmete-li v úvahu názvy a témata jeho písní, není divu: Power of the Mind, Effects of Slavery, Children Children, Racism, Proud To Be Black, Apartheid, Don't Drink Too Much, Respect To Our Mothers, Legalise The Herb, Who Are The Terrorists?, Malcom X, Proud Of Mandela, Bob :) (Obrázek převzat odtud...)

No ale zpátky ke včerejšku, musim říct, že stejně jako jsem se dostal jak slepej k houslím k Macka B a jeho muzice, dostal jsem se stejně náhodně i k informaci, že bude koncertovat ve Vroutku, za což vděčím a dodatečně děkuju Šámovi :) Ale mám-li být upřímný, byla by mi tahle informace k ničemu, protože největším úskalím byl samosebou transport tam a především zpět!!! To se zdálo být neřešitelný, ale občas se prostě řešení najde a to většinou tou nejnepravděpodobnější formou... Tentokrát zasáhla vášeň jedné mé nejmenované kolegyně pro muzikály a fakt, že kromě Macka Býho měl na festivalu vystoupit taky jeden z jejích oblíbených muzikálových zpěváků a tak byl problém transportu vyřešen. Děkuju!!! :))))

Po příjezdu na fesťák jsme poněkud nečekaně potkali bandu gympláků, což nám ale na náladě neubralo a jelikož zde byla skvělá atmosféra, tak jsme se "napojili" na festivalovou vlnu a začali se bavit. Co se mně týče, tak jsem "přetrpěl" všechny kapely, který hrály před Macka Bým, ikdyž např. u United Flavour jsem zrovna moc netrpěl a jejich performance se mi líbila :))) Ale stejně jsme stále častěji koukal na hodinky a těšil se na 22. hod., kdy měl odstartovat Macka B.

S krátkým zdržením a po stylovým nástupu se rozjela parádní show, v rámci který Macka B rozhicoval celej dav a strhl ho k tanci, skákání a jinejm nestandartním pohybům a spolu se svou kapelou absolutně ovládl podium. Když pak po cca hoďce skončil , byl jsem utahnej jak pes, ale štastnej jak blecha :))) Prostě jsme nasál tak pozitivní energií, že jseště teď jsem tak nějak v poho a nevim proč, protože jdu zítra zas do práce, začne na vostro škola a mam ještě spoustu dalších věcí, který musim udělat a který mně absolutně nebavía otravujou, ale je mi to ňák jedno :)))

Na Boba Marleyho už si na koncert zajít nemůžu, ale Macka Býho jsme "live" viděl a slyšel a to už mi nikdo neodpáře... :)

A tak aspoň malá ochutnávka ... :)

Jak jsem "objevil" a zamiloval si HANTEC...

O tom, že reklama má za cíl především zaujmout potencionálního zákazníka a nalákat ho ke koupi toho či onoho produktu nemůže být pochyb...

To, že nejvíc reklamy se v současnosti cpe do filmů, který jsou tak rozkousakovaný na přinejlepším tři, v případě velkofilmů i šest6 a více dílů, což je ve většině případů nepříjemný, nemůže být sporu...

A že čím je reklama chytlavější, tím je "úspěšnější," je nejspíš nepsaným zákonem jejich tvůrců a silnej slogan je pak rodinným stříbrem každé reklamky... Mezi neslavnější slogany patří asi ty filmové, z nichž mi v hlavě utkvěly především tyto dva:
"CHCEŠ-LI PISTOLNÍKEM BÝTI, MUSÍŠ KOLALOKU PÍTI!"
"BIERHANZLOVA MAST - NA LYSINU PAST!" :)))

Taky si dodnes pamatuju na jeden z prvních opravdovejch reklamních sloganů: "VY ZÍRÁTE, MY ZÍRÁME - VIZÍR! (prací prášek)," ale i na spoustu dalších, tak např.:

"ČÍM J E BÍLÁ BĚLEJŠÍ, TÍM JE PRÁDLO ČISTĚJŠÍ!" - LANZA BÍLÁ
"V KAŽDÉ TABULCE NESTLÉ, SKLENICE PLNÁ MLÉKA!"
"IMAGE JE NA NIC, NÁSLEDUJ INSTINKT!" - SPRITE
"ŽIVOT JE HOŘKÝ, BOHUDÍK!" - GAMBRINUS

Musím se přiznat, že ačkoli obecně mi reklama vadí, dokážu ocenit pokud je reklama chytrá a zajímavá a na tu se rád podívám. No a právě skrze reklamu jsem objevil hantec, protože jsem zrovna dneska vzpomínal na onu geniální reklamu na Starobrno, kterou jsem kdysi odříkával z paměti a na jejíž pokračování jsem si nemohl vzpomenout a tak jsem zapátral a její znění si našel. Tak tedy v rámci opakování pro znalé a pro zajímavost pro neznalé :

Před těžkéma járama vyhópl prafotr Morava se svó grupo na Špilas a hlasil:\"Tady hodíme sicnu\" a že lapli slinu, dal fachčit škopek.Sajtna radovanec jenom líní cajzli se zdekovali do Práglu a glgali svó basovó zrzku.Naši borci ale zvládli takovó chuťku, že přislintali aj Cyril s Metudem.Ten špicové hrnek pak hodil méno céééélýmu štatlu....

A pokud to chcete i s obrazem, tak spot je k vidění zde (název spotu je Prafotr, a text je malinko jinej - asi jiná verze) :)))

No a právě při hledání textu týhle skvělý reklámky, jsem narazil i na stránky věnovaný hantecu a úplně mu propadl :) Pro ty línější sem dám ještě jednu ochutnávku, tentokrát z oblasti lidový slovesnosti - pohádka se jmenuje SALCNA NAD GOLDNU :))))

Je to už hafo járů, co v jednom kingálství lajfčil king kterej měl tři vodlitky. Kocny už to byly fešný, lejtka jim jen fajrovaly a kingálovi hrabalo štriclou, kerá z nich schlamstne jeho sicnu. Stará mu zagrebovala už dávno a tak neměl s kým by vo tem hodil hantec. Dal echo do světa, že chce vogólovat tři svý šroply. Asi tak za dva metry doklapali tři hofírci, kerejm ale nešlo vo kocny, ale vo goldnu kerá z té gólovačky kápne. Kingovi ale furt klapalo štriclou, kerá z tech tří bude mít sicnu po něm. Nakonec mu vyrval skobu z čapy jeho šaškec. No a tak si kingál zavolal svoje vodlitky na tepich. Hantýroval:
„Teď tady vybalíte jak su vám přilitej u hercny a keré budu nejvíc tak ta vyfasuje sicnu po mě.“
První hlásí:
„Fotr, seš mi milé jak drahý grymle.“
Von na to "dobrý."
Ta druhá hlásí:
" Fotr seš mi milé jak goldna.“
Von na to:
„Taky gut.“
No a ta třetí co se menovala Mařena už to měla progoumaný a hantýruje:
„Fotr seš mi drahej jak salcna.“
Kingál málem spolkl záklopku a vystartoval:
„Co to na mě jedeš za serpentýny. Snad blbě gómu. Hoď to eště jednou.“
No a tak vona hlásí znova.:
„Fotr seš mi milej jak salcna.“
Nato von už vyjel:
„Jeď pali aus z mýho kéru nebo zmerkneš tu mlatu!“
A tak si ta nejmladší sbalila pingl na hrb a hrnula štatlem pali. Mezitím kingál nechal hodit hlášku, že chce veškeró salcnu z celýho štatlu do kéru. Když to bylo ales na kupě vyklopili to do nejbližší vasrůvky. Salcna byla v momentě v kopru a kingál se rozhodl, že všem dokáže jak je ten jeho tunel v lati. Jenže ta némladší měla old gut progómaný a gómala co fotrovi vo salcně hantýrovala. Jak štatlila lesem, potkala babku, kerá ju nechala durchčit u ní v kéru.
Pré, nelam si hercnu, Mařka, von to časem zgómne, co zfachčil za podělávku a pak se zmerkne co a jak.
Kingál zatím nechal ufachčit medovó pijatyku, jenže ales hafo se ekluje. Za pár metrů bylo všem na tyčku, retychy imrvere plný, štricle se jim motaly a cemry škrundaly, prostě chyběla salcna.
Když kingál jednó házel čučku z fenstru aus, zgóml fešnou kocnu jak salcní vodlitkům brzdu. Hned nalifroval dvókolák goldnou, drahýma grymlama a v holpecu s kérovým štatlil pro salcnu k babce. Baba byla napružená, mázla je čaganem a hnala je pali. S domláceným hrbem šlapali štreku do kéru, když se scukli s hofírkama. Ti hned hodili helfku s dvókolákem, ale hned za rohem zmákli čelem zpět a pila pali . Jak ale letěli, nemohli se dohantýrovat, kdo sbalí kolik a dvókolák skončil v rybálu a tak měli hóby.
Maruška se v lese dala do holpecu s fyšlařem a zbylý dvě kocny už na hradě filcoval myslivec a špilař na kozí dechy. Mezitím se king domákl co zfachčil za mošnovinu a vyrazil do štatlu, aby kóřil co si vo něm vostatní hantýrujó. Jak se tak šmrncl štatlem, kópil geniální nápad. Když najde Mařku, tak by bylo ales O.K. Jenže, jak byl zčuchanej, zakufroval v lese a padl do rybálu. Jak tak lapal vasrůvku, gómal, že hodí lajvce mávačku. Najednou ale vyjel na břeh a když se vracel do kéru, potkal Mařku. Ta mu hodila do klepet škopek plné salcny. Prej to je ales co zbylo. Jenže kingál už byl v lati a hantýroval, že na sebe hází kakáč, ale hlavně aby byla salcna pro vostatní. A jak tak lifroval salcnu ze škopku do bečky, salcna padala a padala a padala. Prostě ji bylo hafo a kingovi došlo ,že škopek nemá dno. Tehdá se domákl, že když Mařka hantýrovala, seš mi drahé jako salcna, měla pravdu.
Salcna je tuty nad goldnu.

A TAK JSEM "OBJEVIL" A ZAMILOVAL SI HANTEC ... :)

Nejdřív vajíčka, teď kameny - prostě politická kultura po česku

Když před několika měsíci prolítlo na předvolebním mítinku ČSSD vzduchem první, popsané vajíčko, přišlo mi to jako docela vtipná věc...

Když se později rozpoutala vajíčková kampaň a na mítink téže strany se svolali všichni, kdo si chtěli anonymně ztropit výtržnost a možná si vyléčit i nějakej ten komplex, už mi to tak vtipný nepřišlo...

Když jsem se pak o tom bavil, resp. dohadoval s člověkem, kterej týhle akci fandil, snažil jsem se mu vysvětlit, že takhle se politika nedělá a že by se to klíďo mohlo stát počátkem něčeho mnohem horšího...

Kdybych se měl citovat, tak jsem doslova řekl: " Dneska jsou to vajíčka, příště to budou kameny..."

A už je to tady - tentokrát je sice cílem útoku Mirek Topolánek a útočníků bylo podstatně míň, ale zato opravdu házeli místo vajec kameny!!! Doufám, že dál to snad už nepůjde, protože si nechci ani představit, co by mohlo přijít příště, ikdyž mám obavy, že v tomhle státě se vždycky pár podobnejch individuí najde ...

(Ne)obyčejné stránky dějin...

Tak jsem byl dnes poprvé po prázdninách v práci a moc velkou radost jsem z toho neměl! Nicméně se vždycky snažim vytěžit i z negativa něco pozitivního a tak jsem si řekl, že si alespoň pořádně uklidim kabinet. A tak jsem se začal prohrabovat šuplíkama a dalšíma hromadama papíru, který jsem svým úsilím dokázal nashromáždit a padly mi do rukou i nějaký starý práce od svých někdejších obětí. A právě mezi nima jsem objevil práci, která mě dovedla k dnešnímu příspěvku...

Nejmenovaná studentka mi tehdy odevzdala práci, která de facto nesplňovala zadání, ale která mně zaujala svým obsahem natolik, že jsem ji nejen akceptoval, ale i kladně oznámkoval. Obsahem referátu byli vzpomínky příbuzných oné studentky na své mládí a život - vzpomínky tvořící průřez dějinami našeho státu od r. 1914 až někam do 70. let. Na tomto referátu mně totiž zaujalo, že veškeré vzpomínky byly pozitivní a někdy až úsměvné, což je něco, co mi dneska docela chybí...

Dnes je dost populární a bezesporu důležité sbírat informace o zločinech předchozího režimu, vznikají sborníky, dokumentární filmy apod. Možná by stálo za úvahu, začít sbírat informace o tom, jak lidé prostě žili, jak se bavili a i v těžkých dobách se radovali ze života...

Vysmátý léto 2009 aneb Dancing In The Rain

Tak jsem včera zase po roce zavítal na náš kadaňskej rockáč, abych navázal na své účasti na minulých ročnících a pravda popil trochu toho pivka a poslechl si dobrou muziku... Předpověď nebyla příznivá a já už několik dní doufal, že jako už tolikrát nevyjdou a místo deště bude přinejmenším polojasno a tudíž ideální počasí na fesťák...

Nestalo se. Tentokrát se předpověď vyplnila a tak bylo letošní Vysmátý léto převážně deštivý, což mu ale neubralo na kvalitě! Díky tomu jsem si užil legendárního tančení v dešti, ikdyž pravda, často jsem potupně vytáhl i deštník a tančil pro změnu s deštníkem - ale jak říkám, ani to mi zážitek nezkazilo... Co se kapel týče, líbily se mi INNOMINADO - ne proto, že tam jsou převážně gympláci a Willy, ale prostě proto, že se od tý doby, co jsem je slyšel poprvé úžasně vyzpívali a sehráli a jejich performance je prostě úžasná!!!


Taky se mi líbili KRYŠTOF, kteří se mi líbí rok od roku víc a to i přesto, že moc nemusim Krajča, ikdyž i ten mi postupně přestává vadit :))) Skvělá muzika!!!

Moc, moc se mi líbilo ŠVIHADLO, protože reggae, ska (a hudba Beatles a dalších "legends") jsou prostě nejlepší muzika a ten týpek ze Švihadla mi svým projevem silně připomíná MACKA Býho, kterýho mám taky moc rád!!!


No a určitě se vyplatilo vydržet a počkat i na MIG 21, který jsem napoprvé taky nechápal, ale brzo jim přišel na chuť a teď si jejich show skvěle užívám a Macháčka prostě miluju :)))

Prostě to stálo za to, ikdyž se budu modlit, aby přístí ročník byl přece jen bez deště ...

PS: V rámci korektnosti podotýkám, že fotky nejsou moje, ale bráchovo a tímto mu za ně děkuju! :)

Óda na manžela dle Petry Paroubkové

Teda už jsem se začínal bát, že si pěkně dlouho neškrtnu, protože jsem nemohl najít žádný vhodný téma, ale nakonec se přece jen urodilo :) Pravda ne v mojí hlavě, ale i jako impuls to bylo tak silný, že jsem nezaváhal...

Nevěřím, že to někomu uniklo, ale včera se zase jednou otřásla zem a novináři trpící během tzv. "okurkové sezóny" nedostatkem témat měli zase o čem psát. To když Petra Paroubková zavítala zase jednou na svůj blog a tentokrát zde zanechala chvalozpěv na svého manžela, který sama nazvala "ódou na manžela" . Slíbil jsem si, že nebudu jedovatej a tak se omezím na základní informace. Celý elaborát je obecně vzato infantilní zpovědí, která by se hodila například do legendární bravíčkové rubriky "LÁSKA, SEX, NĚŽNOSTI" a absolutně by neměla vzejít z hlavy (nebo odkud se vzala) manželky jednoho z našich vrcholných politiků. Pravdou je, že pominu-li tento aspekt, tak jsem se už dlouho takhle nezasmál !!!

Ještě než přijde odkaz na "Ódu" samotnou, neodpustím si jednu poznámku, která svědčí o tom, že autorka (P.P) nebyla v době psaní svého příspěvku zcela soudná, protože jako důkaz o galantnosti svého manžela uvádí příhodu, kdy Jiří Paroubek ve snaze pomoci své manželce se vzpírajícím se slunečníkem "přeletěl asi deset metrů a přiskočil mi na pomoc." Já vážně nechci bejt jedovatej, ale jak jsem si zjistil, tak aktuální rekord ve skoku dalekém je 8,95 a jestli to Jiřímu Paroubkovi skáče, tak by se měl přeorientovat na atletiku získat pro naši malou zemičku pár medailí :)))) Dokud mu to skáče !!!! No posuďte sami - upozorňuji, že následující článek není pro slabé povahy a osoby, které mají slabší bránici- čtěte zde...

Jinak pokud se bavíme o přehmatech manželek, tak u mě má Petra Paroubková za tento počin stříbrnou pozici, protože, věřte nebo ne, existuje ještě jedna žena, která ji dokázala trumfnout! Zlato má v této pozoruhodné disciplíně manželka šéfa britské MI6 (špionážní oddělení), která na stále oblíbenějším Facebooku zvěřejnila fotky z dovolené a informace o své rodině včetně zaměstnání svých dospělých dětí a informací o rodičích manželů a v neposlední řadě také jména známých herců a diplomatů, s nimiž pojí rodinu přátelství. Tak to si zlato fakt zaslouží :)))

První prázdninová

Po delším čase, jak se už ostatně stává mým (zlo)zvykem jsem opět zavítal na svůj vykecáváč. Je za mnou první tejden prázdnin a já si ještě vůbec neodpočinul - ikdyž hlavu jsem si vyčistil dokonale :)))

A po zralé úvaze a déletrvajícím přemítání o tématu jsem se rozhodl, že méně je někdy více a tak se nebudu dneska o nic pokoušet a radši to ukončím. Zkrátka stále žiju a až mne bude něco pálit nebo mne něco zaujme, tak se ozvu...

Užívejte prázdnin (pokud je máte) a pokud je nemáte, tak užívejte života :)))

PS: Jednu novinku přece jen mám a sice, že jsem si dnes konečně pořídil tibetskou vlajku, kterou s největší pravděpodobností vyzdobím kabinet - třeba pak budu hodnější a příjemnější na studenty :)))

Velikonoční ...

Tak jsem se konečně zastavil... Zastavil tady, zastavil v běhu životem, zastavil ve shonu, kterej nás obklopuje a kterej si sami ještě vytváříme ...

Dneska to bude krátky, stejně tak jako je krátkej čas, kterej mám na to zastavení se, než mě zase doženou všelijaký povinnosti a úkoly...

Chci se jen podělit o jednu zajímavou a silnou myšlenku z jedný neméně zajímavý a silný knihy, myšlenku, která je aktuální především dnes a která by možná dokázala " pohnout světem"... Tak tedy:

Se zavřenýma očima je žít snadné. nechápat nic z toho, co vidíme ...

Samozřejmě se sluší uvést i autora a tak tady je ...



Kdyby každej člověk (včetně mně) dokázal opustit ty svoje nicotný "problémy" a podíval se i někam jinam ...

Citát týdne aneb To mi hlava nebere!!!

Tak dlouho chodil Topolánek s džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo... Až na pár výjímek (např. ministra Pospíšila) jsem tomu ze srdce rád!!!

Ještě dneska dopoledne jsem si myslel, že jsem pochopil proč k tomu došlo, ale zdá se, že opak je pravdou... Citátem dne je odůvodnění z úst Mirka Topolánka otištěný v dnešním Deníku Chomutovska:

" Důvodem pro svolání této schůze nejsou výkony vlády ani snaha předvést jiné řešení, ale snaha o zahlazení kauzy Savoyy a zakrytí rostoucí popularity vlády."

No vida... A celé to má ppkračování v prohlášení, že má Topolánek informace o zneužití bezpečnostního aparátu a manipulaci médií... To jsou mi věci - jen nevím, jestli se mám smát nebo brečet... :(

O tom, že je vláda v krizi svědčí i zdravotní stav některých jejích členů... Typickým příkladem mohou být prolémy se sluchem vicepremiéra Vondry, který v plameném projevu Topolánkově ve Strassburku o cestě do pekel, který jak říká poslouchal v češtině a seděl hned vedle , slovo peklo v žádném případě neslyšel. Podle mě je dobře, že vláda padla - alespoň si mohou její členové konečně dopřát lázně a jiné ozdravné procedury, které minimálně někteří potřebují jako sůl!!!

Příklad dobré praxe...

Pokud vám to uniklo, tak máme finanční krizi. Podle mě nám jí spíš dovezli nebo ještě lépe vyvolali, ale to už je teď jedno - prostě tu je a my se s ní musíme poprat. No naši poslanci jsou tentokrát aktivní jak živočišný uhlí, a tak máme NERV, plán na finanční injekce do různejch oblastí průmyslu, dokonce si stát bude půjčovat od svých občanů vydáním státních dluhopisů a spoutu dalších nápadů...

Zajímavý je, že naší elitu nenapadlo podívat se na výdaje, které způsobují státu oni samotní... Ale prachy jsou prachy - co si budem povídat. A pak je tu argument, že to přece nejde, aby takto snižovali odměny za svou usilovnou práci. Ale ono to jde!!! Bohužel ne u nás, ale na "zaostalejší" Ukrajině, kde si poslanci v rámci protikrizových opatření snížili plat na polovinu!!! Škoda, že ti naši nemají taky takovou odvahu ...

Ještě jednou o češtině...

Teda to je ale tejden - normálně člověk o češtinu nezavadí a teď hned dvakrát... No tentokrát to bude řekněme polovážné :)

Tentokrát mne upoutal příspěvek odvysílaný vždy akčními Televizními novinami, na které jsem se před nedávnem začal zase koukat, abych věděl koho zase kde okradli, zabili, které zvířátko se podařilo uměle odchovat a když to vydržim, tak i kdo je borec na konec :)))

Přiznám se, že při sledování tohoto příspěvku jsem si říkal, jestli už náhodou nejni 1. duben a nejedná se o aprílové vysílání. Na naše obrazovky totiž zase jednou vstoupil feminismus ...

To, co v 19. století začaly sufražetky, se v průběhu 20. století rozvinulo v masové hnutí, které skončilo vznikem problému nazvaného GENDER. Avšak zatímco sufražetky bojovali za základní občanská práva, která jim tehdy byla upírána, feministky vyzbrojeni štítem s erbem Gender chtějí víc... Chtějí rovnoprávnost ve všem a za každou cenu. Už teď jsem si předpokládám vysloužil nálepku antifeminista a já se tomu nebráním...

Jsem pro rovnoprávnost na základě různých kritérií, ale ne pohlaví! Bohužel je to dnes také politikum, a tak se tu a tam (většinou kolem voleb) objevuje populistická snaha o vyváženost kandidátních listin aplikací pozitivní diskriminace a tzv. principu zipu (viz. současná "kandidátka" Strany zelených).

To ale není všechno - naposledy o sobě daly vědět právě již v zmiňovaném televizním příspěvku... Tentokrát se tyto ženy činu zaměřily na naší mateřštinu a snaží se jí taktéž zrovnoprávnit jejím obohacením o ženské varianty některých generických maskulin... Tak např. ženská varianta hosta by měla být hostka, génia - génijka atd. Úsměvné? Možná ano, kdyby to doktorka Valdrová nemyslela vážně. Navíc jsem se, jsa poučen od minula, opravdu snažil do prolematiky proniknout a zjistil jsem, že existují např. příručka genderově citlivého vedení školy, různé příručky pro správné (genderově správné) používání jazyka, analýza, různé genderové agentury, o.p. sky, a dokonce možnost studovat tuto problematiku na VŠ.

Tak např. na FSS MU si můžete vybrat z následujících předmětů:

Sociologické teorie genderu

Historie ženského hnutí a feminismu

Gender a právo v ČR a EU

Genderová struktura společnosti

Metody prosazování genderové rovnosti+praxe

Metodologie výzkumu genderové problematiky

Gender v terénu: metody kvalitativního výzkumu

Gender a věda

Gender v etnografii

Gender ve válce: kultura násilí a konfliktu

Násilí na ženách

Gender v literatuře

Kritická mužská studia

Queer studies

Feministické hnutí v současných společnostech

Gender a média

Genderová socializace

Filosofické teorie genderu

Feminismus v domácím a mezinárodním kontextu

Trest a uvěznění: genderová perspektiva

Gender a náboženství

Český film z aspektu gender a feministické teorie

Trochu mi to připomíná scénu z Forresta Gumpa, kde Forrestův kámoš Bubba líčí Forrestovi všemožné způsoby úpravy krevet - bohužel tohle už mi tak vtipný nepřijde... Co se mě týče, tak přesně tohle ze mne udělalo antifeministu...

Lekce do života

Chtěl bych poděkovat Honzovi Losenickému za lekci do života ...

Tato parafráze úvodu jeho posledního příspěvku na jeho soběspisníku je opravdu na místě. Jsem rád, že jsem ho svým příspěvkem inspiroval a pochopitelně mne zajímalo, co vlastně v jeho příspěvku vlastně je.

No příspěvek je to zajímavej a je tam i zmínka o islandské příponě -dóttir k ženským jménům. Já jsem tím dokumentoval nesmyslnost přechylování zahraničních jmen, s tím, že funguje jako naše - ová. Zdá se, že Honzovi se to moc nezdálo a udělal to, co jsem měl udělat i já - zapátral a vypátral...

Teď už i já vím, co -dóttir a -son znamená, a díky této lekci se už příště nenechám uchlácholit tím, že používám informací z novin a raději si je ověřím...

Ale co se přechylování koncovky -dóttir jsem se (díkybohu) nemýlil, poučen jsem se rozhodl ověřit i toto převzaté tvrzení a narazil jsem na pár článků o islandské premiérce Johanně Sigurdardóttirové, takže minimálně Blesk, server Aktuality.sk a některé další opravdu koncovku -ová přidávají. Pro úplnost je však třeba říct, že je zde spousta serverů a periodik, které s touto koncovkou nakládají správně...

No chybama se člověk učí, tak ještě jednou díky :)

Přechylovat či nepřechylovat - to je, oč tu běží...

Ještě se mi nechce spát a tak jsem se rozhodl, že využiju tohohle extra času a vrátim se k něčemu, co mě dneska opravdu zaujalo. K obědu jsem si dnes zasejc jednou koupil své oblíbené "Lidovky" a ačkoli je obyčejně celé prolistuji a pak se vracím k článkům, které mne zaujaly, dnes jsem udělal vyjímku. Zaujal mě totiž titulek jednoho z článků na titulce, který hlásal:

"KOMENTÁTORKA ČT DOSATALA VYHAZOV. NEPŘECHYLOVALA"

Absurdní. To byla první myšlenka, která mi přišla na mysl a tak jsem se pustil do čtení. V článku jsem se dozvěděl o,pro mne neznámé, bývalé profi běžkyni na lyžích a současné komentátorce téhož na mistroství světa v Liberci, která opravdu dostala padáka kvůli své češtině. Některým lidem prostě vadilo, že při komentování závodu nepřechyluje (tj. nepřidává -ová) ke jménům závodnic, což byl dle jejich názoru takový nedostatek, že ji z komentování nakonec stáhli !!!

Jelikož to v článku nebylo blíže specifikováno, napadlo mě, že možná nepřechylovala některá jména pokrokových závodnic, které si jméno nechaly zkrátit. Pak bych to možná chápal. Opak je ale pravdou, protože v jiném článku setomuto blíže věnuje další z novinářů a uvádí věc do souvislostí. Jádrem celé "kauzy" je totiž nepřechylování jmen zahraničních závodnic, což nás vrací opět ad absurdum.

Proč by někdo měl vyžadovat, aby se zahraničním závodnicím upravovala jména tak, aby to českému uchu znělo libě, když v současnosti není problém narazit v česku např. na Petru Novák, Moniku Koníček nebo hybridní příjmení typu Konvalinka Průšová.

Navíc některá jména po přechýlení nejsou ani trochu libozvučná, viz. Angeline Jolieová či Christina Aguilerová, navíc je to dle mého názoru i komolení těch jmen, takže mi to jako důvod pro vyhazov přijde opravdu zarážející!!!

Tím končím svůj první a nejspíš i poslední vstup do oblasti své mateřštiny, ikdyž nakonec mi z toho všeho vyplývá i závěrečná (doufám, že ne pouze řečnická) otázka:

"Tak přechylovat jména zahraničních osobností ženského pohlaví nebo nepřechylovat jména zahraničních osobností ženského pohlaví ???

Průšvih roku - bez komentáře...

Tak jsem se dnes poklidně vrátil do školy po krátké nemoci a jelikož nejsem ještě zcela zdráv, snažím se šetřit síly, zbytečně se nerozčilovat a vůbec se hlídám. Bohužel mi tato snaha vydržela pouze několik hodin, protože poté co jsem dočetl článek, na který níže odkážu jsem už klid zachovat nedokázal. Jen napovím, že se týká státních maturit a opravdu stojí za přečtení !!!

Článek je k dispozici zde! Článek "potěší" především maturanty 2010, ale pro představu o tom, jak to ve školství chodí je vhodný pro širokou veřejnost...

Nejznámnější vesnice na světě ...

Tak z tohohle by mohla být zajímavá anketa, což je ale doménou Honzíkovou, a tak se do toho nebudu pouštět a nechám rozsouzení na českých médiích...

Česká televize tak označila vesnici Kogelo... Nic? Vám to nic neříká??? Neuvěřitelné!!!

Ale dost ironie, taky mi to nic neříkalo a kdybych měl časo tom přemýšlet, asi bych našel řadu vesnic, ale tahle by to určitě nebyla... Čím je tedy tahle vesnička tak výjimečná? Ty bystřejší okamžitě trkne, když doplním, že se nachází v Keni. A těm méně bystrým prozradím, že je to vesnička, odkud pochází otec současného amerického prezidenta Obamy...

I to může být měřítko pro posuzování významu vesnic ve světě. A proč se vlastně dostala i do našich zpráv? Nu prostě proto, že jí jméno Obama přineslo a ještě přinese všechno to, co vesnice již léta potřebovala a nešlo to, a nyní to jde jako po másle...

Již nyní je vesnice čerstvě elektrifikovaná a má nový vodovod, ale to zdaleka není všechno!!! V plánu je dále knihovna, muzeum, amfiteátr a možná i univerzita... No podle mne to trochu zavání megalomanstvím, ale budiž. Škoda jen, že nemá každá chudá vesnice v Africe, Asii a dalších rozvojových částech světa svého významného rodáka ...

A o tom to je...

Tak dneska jsem zdá se plodnější než jindy a popravdě jsem se za další polickéj příspěvěk cítil i trochu provinile a tak jsem se rozhodl ten předchozí příspěvek vyvážit něčím pozitivním a apolitickým!!!

Pravdou taky je, že si občas kladu otázku, jaký je smysl mé učitelské práce. Teď to není sarkasmus, ale pouhé konstatování reality - pro peníze to nedělám ... Dělám to tedy, protože je to práce, která mě baví a usp okojuje? To už je realitě blíž, ikdyž i tak to bude s uvozovkama. Učit mě baví, někdy to je horší a pak jsou chvíle, kdy bych e vším nejraději v tu ránu nejradši seknul a už se do školy nikdy nevrátil!!!

No zatimto moc pozitivní nebylo, ale už jsem skončil s negativy a budu se vyjadřovat buď neutrálně nebo pozitivně. Věřím, že moje práce má smysl, ikdyž mě mrzí, že např. dějepis fakticky vykládám tak pro max. 5 lidí ve třídě, což nám na fakultě říkali, ale málo to zdůrazňovali a tak jsem tomu nevěřil. Dokud jsem nezačal učit. Teď už vím, že je to pravda a když je jich 5, tak jsem šťastnej jak blecha, ale i tak to hustim do všech a doufám, že alespoň něco jim v těch jejich přeplněnejch hlavách ulpí... :)

Určitou alternativou jsou pak semináře a projekty, což je šance dát dohromady lidi se stejným zájmem. Pak je to úžasný a ještě se mi nestalo, že by se to nepovedlo. Jedním takovým projektem, do kterého jsmem se spolu s kolegy a některými studenty zapojil byl projekt Zmizelí sousedé. Zabýval se osudy židovských obyvatel našeho města a na konci z něj byla zajímavá výstava ve Františkánském klášteře. V plánu byl následně i sborník, ale pak to nějak usnulo a nic se nedělo...

O to větší byla moje radost, když jsem se dozvěděl, že náš kadaňský historik Petr Hlaváček nenechal práci našich studentů zapadnout! Naopak ji vzal jako výzvu a spojil výsledky vlastní práce s prací našich studentů a vznikla z toho krásná a zajímavá publikace. Její křest se spolu s jeho další knihou, uskutečnil minulý čtvrtek a pozváni jsme byli my i studenti, kterým se dostalo hned dvojí odměny - publikace samotné a zaslouženého potlesku publika. Více o této akci najdete v aktuálních Kadaňských novinách.

A O TOM TO JE...

Napoleonský komplex malého Francouze...

Tak jsem tu zas a začínám přemýšlet, zda-li bych neměl podtitul tohohle zápisníku pojmenovat politický... Ale co se dá dělat, politika mě zajímá a navíc se tam pořád něco děje.

Pravdou je, že jsem měl nutkání zase se ozvat už v momentě, kdy naše dvě nej... strany řešily, kdo z nich víc používá " hitlerštinu." Nicméně, když jsem se nad tím zamyslel, tak je vlastně jedno, která z nich používá podobné příměry víc, že je vůbec používaj a dokazujou tím, jak hloupí jsou...

Pravdou je, že ani dnešní téma není žádná bomba, ale alespoň má určitou kontinuitu... Na světové politické scéně se totiž už nějakou dobu pohybuje člověk na kterém by se dal demonstrovat tzv. napoleonský komplex jako na nikom jiném. Je to jen můj názor, ale tímto vzorovým příkladem je (shodou okolností) francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Stačí si připomenout jeho spasitelskou misi do Jižní Ameriky, kde se snažil vyrvat z rukou FARCu někdejší kandidátku na kolumbijskou prezidentku Ingrid Betancourtovou. Neuspěl a chce se mi říct, co čekal... ?

Naštěstí se mu brzo dostalo náplasti ve formě půlročního předsednictví Francie v EU, kterou vedl s takovou vervou a chutí, že to na konci tohoto období vypadalo, že se ho ani nebude chtít vzdát a náš domácí Napoleon Topolánek ostrouhá. Nakonec se ale ovládl a předsednictví předal, ikdyž neuplynul ani měsíc a už o sobě dal zase vědět... V tomto případě se mu naskytla šance se opět blýsknout a tak se vypravil do Palestiny, kde zrovna probíhal konflikt v Gaze a tak si asi řekl, že to rozsekne a ukáže se jako král diplomatů! No, proti tomu by se nedalo nic říct, kdyby ovšem v téže době necestovala do této oblasti oficiální vyjednávací tým EU!!! Neuspěl a zároveň ukázal, jak si váží českého předsednictví v Unii... :(

No a teď tomu dal korunu, když vybídl francouzské firmy, aby se vrátily domu, prostě pastýř shání své ovečky a je mu jedno, že vlastně zase pochoduje proti jednomu z principů EU - totiž volnému trhu... Zkrátka a dobře, je mu jedno jak, ale musí být vidět a musí se o něm mluvit !!! No doufejme, že příště obrátí svou pozornost na nějaké bohulibější téma a místo vlastní reklamy, se angažuje v něčem, co je opravdovým problémem světa ...

Barack přichází a to je great

Tak se sem zase po delší době vracim a to na počátku roku, kterej má pro naše dějiny zásadní význam. Jasně, od listopadu 89 už uplynulo 20 let a tak čekám rozsáhlé tématické bloky a bilance co všechno jsme za těch 20 let dokázali. Zatím se tomu nebudu nějak podrobněji věnovat, jen jsem zvědavej kolik negativního si jako národ dokážeme přiznat...

To, co mě teď upoutává mnohem víc je dění v USA, kde se vystřídal muž č. 1 a do Bílého domu se nastěhoval první Afroameričan. Včera jsme měli ve škole anglickou olympiádu a náhodou se mezi otázky dostalo prezidentství Baracka Obamy... Bylo zajímavé slyšet názory studentů, ač bylo znát, že většinu z nich politika příliš nebere. Ale alespoň jsme se shodli, že je to great... :)

Co se mě týče, je great minimální výraz, kterej bych tomuto aktu přisoudil. Jsem opravdu nadšenej, ale ne jako EU, která si myslí, že přišel Spasitel, ani jako různé další skupiny, které čekají, že jim Obama zlepší jejich situaci. Zatím nevím, co všechno tento muž dokáže a kolik ze současných témat dokáže naplnit - prostě mě těší, že prezidentem této velmoci je černoch!!!

Ještě na gymplu (mém dnešním působišti) jsem vypracoval, z mého dnešního pohledu, vcelku průměrnou seminárku právě na téma "Hnutí za občanská práva černochů v USA, " což byla reakce na předchozí četbu životopisu Martina Luthera Kinga Jr.

Od té doby jsem pociťoval k tomuto hnutí obrovské sympatie a proto jsem rád, že jeho slavná vize vyjádřená ve slavném projevu " I have a dream...," se konečně naplňuje!!! A pro ty, co netuší o čem tento velikej člověk snil, mám na závěr malou ukázku:

I have a dream that one day this nation will rise up and live out the true meaning of its creed: "We hold these truths to be self-evident, that all men are created equal."

Mám sen, že jednoho dne tento národ povstane a bude skutečně žít podle svého kréda: ‚Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni.‘

I have a dream that one day on the red hills of Georgia, the sons of former slaves and the sons of former slave owners will be able to sit down together at the table of brotherhood.
Mám sen, že jednoho dne na červených kopcích Georgie budou synové bývalých otroků a synové bývalých otrokářů schopni spolu zasednout u stolu bratrství.

I have a dream that one day even the state of Mississippi, a state sweltering with the heat of injustice, sweltering with the heat of oppression, will be transformed into an oasis of freedom and justice.

Mám sen, že jednoho dne i stát Mississippi, stát mořený žárem nespravedlnosti a útisku, se změní na oázu svobody a spravedlnosti.

I have a dream that my four little children will one day live in a nation where they will not be judged by the color of their skin but by the content of their character.
Mám sen, že moje čtyři děti budou jednoho dne žít ve státě, kde nebudou posuzováni podle barvy své kůže, ale podle svého charakteru.

I have a dream today!
Dnes mám ten sen!