Proč svět potřebuje buddhismus...

Dneska toho bude trochu větší porce!!! :) Tak jsem se konečně posunul o trochu dál a dostal se ve svých úvahách k duchovním tématům. Pravdou je, že mi trochu pomohl již odkazovaný příspěvek o lpění (viz odkaz v minulém příspěvku) a tak jsem se zasejc po nějaký době vrátil k buddhismu...

Jak už někteří vědí, je mi buddhismus ze všech životních filosofií nejbližší, ikdyž jeho praktická aplikace mi často dělá dost potíže (hlavně si hlídat myšlenky)!!! Ale to je můj osobní problém :) , dnes bych se rád podělil o svůj názor na universální přínos buddhismu, o kterém jsem již dlouho přesvědčen a který jsem si během posledních několika dnů utvrdil...

Nejprve bych rád předeslal, že si vážím všech světových náboženství, protože podstatou všech těchto náboženství je konání dobra; každé z nich v sobě obsahuje určitý etický kodex a každé má potenciál k dialogu s ostatními náboženstvími, což je cesta k obnově hodnot, které se pomalu z naší společnosti vytrácí.

Nicméně jedině buddhismus je dnes jediným z nich, který je natolik rozšířený a zároveň bez poskvrny, aby měl morální kredit tolik potřebný k tomu, aby mu ostatní náslouchali! Tady bych měl nejspíš své tvrzení určitým způsobem podpořit argumenty, tak si vezměme pěkně jedno po druhém...

Křesťanství. Ač chceme nebo ne, křesťanství představuje naši minulost, současnost, ale i budoucnost a i zapřísáhlý ateista byl v dětství vychováván v duchu Desatera. Nicméně dnes je křesťantví na Západě de facto synonymem katolické církve a právě z toho důvodu je jeho moc oslabena. Církev je totiž opravdu v prvé řadě institucí a to bohužel institucí dost poskvrněnou různými skandály. Nechme stranou historické prohřešky církve, to by bylo opravdu nefér, bohužel si vystačíme i se současnými škraloupy: sexuální zneužívání ministrantů, postoj k antikoncepci, potratům a homosexualitě a v neposlední řadě taky k ženám. To samo o sobě stačí, aby byl morální kredit církve a potažmo křesťanství poškozen...

Islám. Jelikož jsem četl Korán, resp. jeho překlad (což jak by vám řekl každý muslim není totéž), v žádném případě nepodléhám oné fóbii z islámu, která díky stále častějším teroristickým útokům na Západě vzniká. Islám je totiž ve své podstatě dost podobný právě křesťanství, koneckonců mají i některé společné "svaté" a Korán i Bible obsahují velice podobné myšlenky. Bohužel je zde i již zmiňovaný "islámský terorismus", což je pojem velice silně zažitý, ač chybný. Pravdou je, že tento druh terorismu je prováděn absolutní menšinou radikálních muslimů, kteří však svými aktivitami zastiňují mírumilovnou muslimskou většinu a tak ani islám nebude tím náboženstvím, které by mohlo být vyslyšeno, pokud by hovořilo o míru a spolupráci...

Třetím z hlavních světových náboženství je judaismus, ikdyž správně by jakožto základ západních monoteistických náboženství měl být na místě prvním. Každopádně ať tak či onak i judaismus má svůj škraloup, ačkoli to, zda se jedná či nejedná o škraloup, je spíše věcí úhlu pohledu. Oním škroaloupem může být aktivita státu Izrael, který se jak známo od svého vzniku v roce 1948 bránil snaze okolních arabských států vymazat jej z mapy světa. Dnes už Izrael jen tak nikdo nevymaže, ale to neznamená, že by byl v oblasti klid. Dnes je kamenem úrazu pásmo Gazy, které Izrael preventivně blokuje, což je trnem v oku mnoha státům světa a tak ani volání z tohoto tábory by asi nebylo vyslyšeno...

Předposledním ze skupiny hlavních světových náboženství je hinduismus ( a s ním další východní náboženství), kterýse sice ničím neprovinil (ikdyž třeba spor o Kašmír by taky snesl diskuzi), ale který, stejně jako například šintoismus, má de facto lokální význam a na Západě není příliš rozšířen...

A tak nám zbývá buddhismus - náboženství či filosofie (podle mě to není zas až tak podstatné), která se v posledních letech zbavuje své regionální působnosti a nachází stále více příznivců na Západě! Zde je třeba přiznat, že velkou zásluhu na tom má fakt, že buddhismus je právě teď " v módě" a ne všichni, kdož sami sebe nazývají buddhisty mají o tomto směru hlubší povědomost. To ale nic neznamená, protože buddhismus je zároveň bez ono pověstného "škraloupu" a připočteme-li k tomu osobnost dalajlámy, pak je to právě a jedině buddhismus, který může bez ostychu mluvit o míru, porozumnění a spolupráci mezi národy, náboženstvími atd.

Pokud bychom se měli držet onoho biblického "Ty, kdož jsi bez viny, hoď první kamenem", neznám jinou světovou osobnost, která by po tom kameni mohla vztáhnout ruku, než je J.S. XIV. dalajláma... Jakožto (ne)pravidelný návštěvník jeho stránek a čtenář jeho projevů a úvah si nedokážu představit lepšího advokáta míru a snahy o spolupráci mezi národy.

Je to navíc člověk, který je nadán velkou modroustí a ačkoli je v prvé řadě představitelem jednoho z náboženství, rozumí také "světskému" světu a tak může oslovovat i neveřící, což je jeho velká deviza!!! A o tom, že to tak je vás mohu lehce přesvědčit úryvkem z jedné z jeho úvah, kterou jsem si přečetl dnes ráno a která se zabývá současným světem a jeho problémy...

A pokud se vám bude zdát, že její vyznění koresponduje s mým "nářkem" v předchozím příspěvku či s obsahem již zmiňovaného příspěvku o Lpění, budiž to důkazem, že buddhismus je opravdu tím, co dokáže oslovit a uhnízdit se v myslích "Zápaďanů" víc než jiné regionálně bližší filosofie/konfese... :)))

PS: Pokud jste to dočetli až sem, čtěte dál, je to opravdu zajímavé čtení ... ;)))

LIDSKÝ PŘÍSTUP KE SVĚTOVÉMU MÍRU

Když se ráno probudíme a posloucháme rádio nebo čteme noviny, jsme konfrontováni se samými smutnými zprávami: násilí, zločin, války a katastrofy. Není dne bez zpráv o něčem hrozném, co se někde přihodilo. Dokonce i v této moderní době je jasné, že náš život není bezpečný. Žádná předchozí generace nemusela čelit tolika špatným zprávám jako dnes my. Toto neustále vědomí strachu a napětí může u citlivých a soucítících bytostí vyvolávat otázku o vývoji našeho moderního světa.

Je ironií, že více závažné problémy se objevují ve vyspělejších částech světa. Věda a technologie udělaly v mnoha oblastech doslova zázraky, ale i tak základní lidské problémy přetrvaly. Nyní je již jasné, že oním univerzálním principem, který si v sobě neseme již není dobro,ale jen duševní neklid a nesoulad. Není pochyb, že materiální a technologický pokrok nám nestačí a nepřinesl nám ani mír, ani štěstí, ani nám nepomohl zbavit se utrpení.

Můžeme to tedy shrnout tvrzením, že je s naším pokrokem a rozvojem něco vážně špatně, a jestliže si to včas neuvědomíme, může to mít katastrofální následky pro budoucnost lidství. V žádném případě nejsem proti vědě a novým technologiím - koneckonců významně přispěly k obecnému pokroku lidstva, našemu materiálnímu zázemí a pomohli nám také lépe pochopit svět ve kterém žijeme. Ale jestliže budeme klást příliš velký důraz na vědu a technologie, hrozí, že ztratíme kontakt se složkami liského vědění vycházejícími z laskavosti a altruismu.

Věda a technologie, ač mohou přinést nezměrný materiální komfort, nesmí nahradit prastaré duchovní a lidské hodnoty, které stály u zrodu lidské civilizace. Nikdo nemůže popřít materiální přínos vědy a technnologií, ale naše základní lidské problémy zůstávají - stále musíme čelit tomu samému, ne-li většímu, utrpení, strachu a napětí. Tudíž je jen logické snažit se o nastavení rovnováhy mezi materiálním rozvojem najedné straně a rozvojem duchovním na straně druhé. A abychom to dokázali, musíme znovu oživit hodnoty lidství.

Jsem si jistý, že spousta lidí sdílí můj pohled na současnou celosvětovou morální krizi a přidá se k mé výzvě ke všem, kdo taktéž sdílí tento názor, aby pomohli učinit naši společnost více soucitnou, spravedlivou a poctivou. Nehovořím teď jako buddhista a už vůbec ne jako Tibeťan. Nehovořím ani jako expert na mezinárodní politiku (ačkoli nevyhnutelně komentuji tato témata). Hovořím spíše jen jako lidská bytost, zastánce hodnot lidství ,které jsou základnou nejen mahajánového buddhismu, ale všech velkých světových náboženství. Z tohoto hlediska bych se svámi rád podělil o můj osobní názor o tom, že:

1. Univerzální humanismus je klíčový pro řešení globálních problémů;
2. Soucítění je pilířem světového míru;
3. Všechna světová náboženství jsou již pro světový mír, stejně jako jsme všichni humanisté bez ohledu na ideologii, kterou vyznáváme;
4. Každý jedinec má univerzální odpovědnost tlačit instituce k tomu, aby sloužily lidským spotřebám.

...

Tolik tedy můj pokus o volný překlad a nástin toho, jak současný dalajláma vidí svět. Co se mě týče, klidně bych se pod to bez váhání podepsal!!!

Závěr tedy zní: SVĚT POTŘEBUJE BUDDHISMUS, ABY MU UKÁZAL CESTU ZLEPŠENÍ SEBE SAMA, ABY BYL GARANTEM TÉTO CESTY A ABY MU TAKÉ V PŘÍPADĚ POTŘEBY NASTAVOVAL ZRCADLO...

PS: Pokud by si to někdo chtěl dočíst, nebo si zkontrolovat, jak jsem to přeložil, mrkněte sem a klíďo i zabrouzdejte kolem - nebudete litovat - jen musíte umět aspoň trochu anglicky:)))

Na dovolenou do 19. století...

Jelikož právě čerpám svoji dovolenou a nemám tudíž na práci žádné opravování písemek, tak mám konečně čas na své koníčky. A tak sportuju, čtu, koukám na filmíky a taky přemýšlím o různých věcech - krom jiného také o historii. Jj, konečně mám čas zas se trochu víc ponořit do toho bohatého zdroje inspirace...

Musím říct, že mně historie nepřestává fascinovat a tak není divu, že teď , když mám trochu víc volnýho času, tak do ní tak trochu utíkám. No a jelikož je čas dovolenejch, tak jsem se zase jednou dostal ke svému "sci-fi" snu o cestě do minulosti...

Když totiž cestuju po našem okrese a rozhlížim se po krajině, přijde mi skoro nemožné si představit původné podobu krajiny a přece právě po tom toužím. Myšlenka studijních cest do historie mně provází de facto celý život a to i přesto, že jsem si vědom, jak iracionální přání to je!

Jelikož jsem obdarován určitými vědomostmi o historii a zároveň mi stále více vadí shon, do jakého jsem se po vstupu mezi dospělé musel nedobrovolně zapojit, vybral jsem nakonec jako cíl své cesty (za předpokladu, že by mi byla umožněna pouze jedna exkurze do historie) Čechy někdy ve 2. polovině 19. století...

A důvod mé volby? Je jich hned několik. Řečeno prozaicky - přál bych si:
... projít se po kraji bez silnic, elektrického vedení, elektráren a dolů
... spát v seně bez obav z alergie
... jíst domácí chleba, pít čerstvé mléko a to vše bez konzervantů, barviv a dalších věcí
... vykoupat se v čisté řece a bez obav pít vodu z lesní studánky
... nevědět, co se právě stalo v Indonésii, Austrálii nebo třeba jen na druhém konci Čech
... znát lidi ve svém okolí a vědět, že se na ně můžu kdykoli obrátit s žádostí o pomoc
... nemuset živit armádu úředníků, platit složenky a faktury
... a mnoho dalšího

Nechci aby to působilo příliš pateticky a proto se to pokusím nějak elegantně shrnout - zkrátka bych rád alespoň na nějaký čas užíval toho, o co se lidstvo ve jménu pokroku a "zkracování vzdálenosti mezi lidmi" připravilo. Mám za to, že kdybych v 19. století strávil jen 2 měsíce, dokázal bych z toho žít po celej zbytek života...

PS: A abyste věděli, že v tom přemýšlení nejsem sám, přečtěte si tento příspěvek. Zdá se, že jsme se nevědomky naladili na stejnou vlnu :)))

Indiáni ve Březně aneb Jak nám za plotem zabíjeli Custrera

Tak jsem se konečně dostal k sepsání týhle slibovaný "reportáže", tak tady je. Stalo se minulou neděli, 4. července l. p. 2010, kdy se pole na kraji Března proměnilo v krajinu u Little Big Hornu, kde se zrovna schylovalo k jedné z nejslavnějších bitev indiánských válek...

Pravdou je, že pro mně to nebylo žádný překvapení, protože indiáni a jejich protivníci se na ono pole sjížděli již od poloviny týdne a tak jsme jen sledovali, jak se obě ležení rozrůstají. V neděli ráno už byly obě party pochopitelně kompletní a tak nic nebránilo tomu, aby se celodenní akce odstartovala...



Začalo to v 10,00 SEČ, kdy moderátor dne uvítal všechny návštěvníky a seznámil je s programem. Samotná bitva byla avizována na 14. hodinu a tak měli všichni návštěvníci dost času se průběžně občerstvovat, navštívit obě ležení a prohlédnout si nabídku různých stánků se stylovým zbožím. V 11,00 promluvil k návštěvníkům sám gen. G. A. Custer v podání herce Václava Vydry, který poté obdržel od organizátorů akce stylový dárek.

Bitva samotná trvala přes půl hodiny a musím říct, že to byla skvělá podívaná a již zmiňovaný Václav Vydra v roli Custera exceloval. Když bylo po všem, tak akce pokračovala dál až do večera a já věřím, že si to všichni náležitě užili :)))

A pokud by někdo chtěl vidět víc (bráchovejch a tátovejch) fotek , tak neváhejte a mrkněte sem. :)))

"Čistokrevná " fotbalová reprezetace - ano či ne ?

Původně jsem si chystal příspěvek o tom, kterak se u nás ve Březně proháněl gen. Custer a indiáni, ale pod vlivem dnešní diskuze, kterou jsem pročetl při snídani ho ještě o den dva odložím (ale bude!!!). Dneska se dotknu tématu, o kterém jsem dosud nikdy nehovořil, protože kromě základních informací o něm moc nevim - o fotbale...

Včera jsem totiž náhodou viděl druhej poločas zápasu mezi Německem a Španělskem a tak jsem dneska neváhal a otevřel si ráno diskuzi k tomuto zápasu pod jedním ze článků. Očekával jsem, že zde najdu obvyklé "odborné" analýzy průběhu zápasu a výkonů jednotlivých hráčů, ale diskuze se vedla poněkud jiným směrem - viz názvy příspěvků:

Za němce hrají poláci,černí a turci... / Za Španěly i chobotnice Paula. Taky rasový ksindl! / Hlavně tam hráli skutečně Španělé/ Doufejme,že za nás jednou nebudou hrát ukáčka

Zkrátka a dobře diskutétům vadilo, že "nároďák" je plnej přistěhovalců, což by podle nich bejt nemělo. Souhlasim a když na chvíli odskočim jinam, tak to, že Slovenskou medaili z běhu a lyžích vyhrála Ruska, která žije na Slovensku pár let, je fakt úsměvné... :)

Jsem asi staromilec, ale za národ by měli závodit jen jeho občané, ale pozor!!! Jestliže je dnes v naší republice spousta přistěhovalců, kteří zde trvale žijí a rodí se jim tu děti, pak tyto děti jsou také Čechy a tak mají právo reprezentovat svou zemi!!!

Jelikož jsem šťoural, tak mi to nedalo, abych ty chlapce v diskuzi trochu nepopíchl, a tak jsem se jim podle jejich teze snažil vysvětlit, že třeba za USA by museli "čutat" jen samí indiáni :)))

No a abych je vyvedl z omylu, tak jsem zapátral a vygoogloval si některé členy naší "repre" jejichž původ taky nebude úplně "košer" a tak bych podle jejich teze zakázal přístup do repre např. pánům: Jankulovski, Hübschman, Papadopulos, Heidenreich, Böhm.

A to už se jim vážně nelíbilo :)))

Abych to nějak uzavřel, tak co se mě týče - jsem proti účelovému udělování občanství sportovcům, ale nevadilo by mi, kdyby za českej nároďák hráli Češi s ukrajinskými, vietnamskými, polskými, řeckými, mongolskými či jinými rodiči /předky.