Po několika dnech vnitřního boje jsem se rozhodl zapojit se do v současnosti bezesporu módního tématu a přispět svou trochou do mlýna na téma Tibet. Předem bych rád zdůraznil, že jsem to původně udělat nechtěl, jelikož v této otázce nejsem tak zcela nestranný, protože mě buddhismus a Tibet zajímají již několik let a k Jeho svatosti Dalajlámovi chovám hlubokou úctu a vážím si ho. Nicméně ani to by na věc nemělo mít vliv a navíc zde (až na vyjímky) nehodlám prezentovat své názory, ale spíše se pozastavit a zhodnotit vývoj této otázky částečně ve světě a na našem politickém kolbišti...
Předpokládám, že otázka Tibetu je díky pozornosti, která je jí v současnosti věnována, známá snad všem, přesto si jakožto částečně deformovaný učitel dějepisu neodpustím kratičký exkurz do historie...
Jádro celého problému lze nalézt v 50. letech minulého století, kdy se nově vzniklá ČLR (1949) po krůčcích začala Tibetu zmocňovat, až jej nakonec v roce 1959 celý obsadila a násilně připojila! To je historický konsenzus, který je uznáván většinou světa, ikdyž i tady existují názory a teze odlišné a nemusejí být zrovna "MADE IN CHINA"... Když už jsem se rozhodl, že se do toho pustím, okamžitě jsem si vzpomněl na jeden článeček mého "oblíbeného" sociálního demokrata J. Paroubka, který k tomuto tématu publikoval následující:
" ČSSD je demokratická politická strana, navazující na exilovou ČSSD, proto patří otázka dodržování a ochrany lidských práv k základním pilířům jejího programu. Jsme proti násilí a porušování lidských práv. Vyzývám proto obě strany sporu k nenásilnému řešení nastalé situace. Mnohokrát v minulosti jsem zdůraznil, že dalajláma je mužem reformně-socialistických názorů. Je to tedy muž názorů velmi blízkých sociální demokracii. Každá země musí dodržovat kulturní a politickou autonomii svých etnik a dbát na dodržování lidských práv. Je přitom zřejmé, že Tibet je od roku 1720 integrální součástí Číny. " A je to... Tibet je již téměř 300 let součástí Číny a Dalajláma je reformní socialista. Musím trochu škodolibě uznat, že nad tímto vyjadřením Jiřího Paroubka jsem se doslova "tetelil blahem", protože je to taková demagogie, že jsem v první chvíli nevěděl, jestli mi ten čaj, co jsem ho u čtení citovaného příspěvku onehdá pil nějak nezkvasil a já se lidově řečeno "nesťal" :))) Otázkou zůstává, proč se tedy Tibeťané v čele s reformním socialistou nedokážou s Čínany - taktéž socialisty dohodnout, a co to pořád mají s nějakým násilným připojením Tibetu, když ten už dávno součástí Číny byl ??? Nu dost sarkasmu, to téma je bohužel vážnější a tak se vraťme k meritu věci...
Svět se k bojkotu OH v Pekingu fakticky ji ž vyjádřil - MOV i evropské olympijské výbory jej odmítli a tak sportovci do Pekingu zaplaťpánbůh pojedou a politikům tak už zbývá pouze bojkot politický a to navíc individuální. V podstatě se jedná o to, zda-li se zůčastnit či nezůčastnit úvodního ceremoniálu, což zatím odmítl např. princ Charles, vyzývá k němu Richard Gere, uvažuje o něm prezident Sarkozy a nejspíše i mnozí další-naše politiky nevyjímaje...
Právě dnes se na Aktualne.cz objevil článek "
Má Topolánek jet do Pekingu? Ministři jsou proti, " který byl poslední kapkou , která mě donutila k napsání tohohle sáhodlouhého příspěvku. O výsledku informuje již titul článku, co však stojí za pozornost jsou názory jednotlivých ministrů, přičemž 2 z nich (podle mě ty nej) bych tu rád zmínil. Tak tedy názory na účast premiéra v Pekingu dle Nečase a Řebíčka:
Petr Nečas:
"Nehlasoval bych pro. Nevidím důvod, proč by měl český premiér cestovat přes půl planety kvůli události, která je spíše šoubyznysem."Aleš Řebíček:
"Protože ta otázka neleží na stole, zatím jsem neměl důvod vytvořit si pevný názor." Tak ministr dopravy neměl důvod si utvořit pevný názor ... A proč by taky měl! Pravdou je, že myslet si, že případná neúčast zrovinka českého premiéra by čínskou vládou nějak hluboce otřásla je vrcholem naivity nebo přehnaného sebevědomí českých politických elit ( o již dříve avizované neúčasti pánů Bursíka a Lišky ani nemluvě.) Pravdou je, že o Tibetu debatuje téměř každý, ale o stanovisku toho nejpovolanějšího se nikde nemluví. A přitom by to měl být právě Dalajlama, na jehož popud by svět měl podnikat nějaké kroky - otázkou je, zda-li je jeho názor na OH vůbec znám?
Odpověď zní ano a vůbec není těžké se k ní dobrat. Vy, které otázka Tibetu a osobnost Dalajlamy začala alespoň trochu zajímat a ovládáte jazyk Shakespearův, vězte, že existuje
webovka, která vám toho může mnoho dát!!! A právě odtud je i úryvek z Projevu Jeho Svatosti k tibetskému lidu, jehož pasáž o OH jsem si dovolil přeložit:
" Konání OH v tomto roce je věcí obrovské pýchy pro 1,2 miliardy obyvatel Číny. Již od samého počátku jsem konání OH v Pekingu podporoval a můj postoj k tomuto tématu se nezměnil. Jsem toho názoru, že by Tibeťané neměli OH nijak bránit a klást překážky. Je legitimním právem každého Tibeťana bojovat za své svobody a práva, nicméně by bylo zbytečné a ničemu by nepomohlo, kdybychom podnikali něco, co by vedlo k nenávisti v myslích obyvatel Číny. Na druhou stranu si však potřebujeme pěstovat víru a respekt v našich srdcích a to za účelem vytvoření harmonické společnosti, která na základě používání síly a zastrašování být vystavěna nemůže. " Tolik tedy z projevu Dalajlamy - myslím, že již bylo napsáno dost a tak už nechám tento článek jen působit ...
(převzato z webových stránek deníku The Daily Mail)
(převzato z webových stránek deníku The Daily Mail)
Abych to už neprotahoval, tak netradičním bylo prostředí, ve kterém jsem se rozhodl tento tématický seminář pořádat. Jakožto milovník čaje čas od času navštívím zdejší útulnou čajovničku Sněžný drak, kam chodím moc rád nejen kvůli čaji, ale i na pokec za Honzíkem, který tam dělá čajníka. No a navíc znám i oba majitele ( jeden z nich bývalej gymplák ), což je taky bonus. Zkrátka a dobře mě napadlo, že téma jako Tibet by se do čajovny parádně hodilo a "děckám" by se to mohlo líbit. Nelenil jsem a svůj nápad dohodl nejprve s majitelem a potom i s Honzíkem. Nu a když to bylo "upečený," začal jsem se na celou akcičku fakt těšit. Včera jsme své seminárníky svolal a "tajemnej jak hrad v Karpatech" jsem jim pouze sdělil, že tentokrát bude seminář trochu netradiční a že se sejdem v 8 ráno ve městě... :)))
Pokud vám jméno v nadpisu nic neříká, nic si z toho nedělejte - já si ho taky zjišťoval až dnes. A kohože jméno jsem to hledal? Hledal jsem jméno pro mě naprosté sportovní senzace - abych se nedopustil nějakého fau paux nazvu ho jedním z nejstarších maratonců na světě :) Je mu 101 a zcela nedávno zaběhl Londýnský maraton - ufff...
FINÁLNÍ SCÉNA Z MY GENERATION
Tím prvním byl filmík, kterej jsem viděl už kdysi dávno a z kterýho už jsem si skoro nic nepamatoval, jen že se mi tenkrát líbil - SISSI. Jojo, tahle romantická vecička o ne zrovna romantickém životě někdejší rakouské císařovny Alžběty, mě zasáhla na plný pecky a sedla mi přesně do nálady.
druhej mi vcera nabídla Nova a tentokrát už jsem si toho z děje pamatoval mnohem víc a na film se moc těšil. Byl to Obávaný bojovník s Jet-lim v hlavní roli. Na tomhle filmíku se mi líbí filosofie, která tenhle film (na rozdíl od jinejch, na kterejch jsem vyrostl) prolíná. Tím neříkám, že bych klasický hong-kongský filmy zatracoval, ale přece jen tohle už je jiná liga. Je to film o vývoji jedince a různejch vlivech, který ho formujou - hlavní hrdina neni klasickej klaďas, ale k poznání se dostává skrze fatální životní omyly. Co se mě týče, poslední dobou se posouvám kupředu podobně, ikdyž mé omyly nejsou naštěstí tak fatální - každopádně mě tenhle filmík přivedl na myšlenku oprášit své chabé bojové schopnosti... No uvidíme :)))
Po několika dnech vnitřního boje jsem se rozhodl zapojit se do v současnosti bezesporu módního tématu a přispět svou trochou do mlýna na téma Tibet. Předem bych rád zdůraznil, že jsem to původně udělat nechtěl, jelikož v této otázce nejsem tak zcela nestranný, protože mě buddhismus a Tibet zajímají již několik let a k Jeho svatosti Dalajlámovi chovám hlubokou úctu a vážím si ho. Nicméně ani to by na věc nemělo mít vliv a navíc zde (až na vyjímky) nehodlám prezentovat své názory, ale spíše se pozastavit a zhodnotit vývoj této otázky částečně ve světě a na našem politickém kolbišti...
Full English Breakfast - opravdu dobrůtka (obzvláště slaninka)
Dva kohoutky - vyspělá země, ale tohohle se zbavit nedokázali :)
Růže pro Dianu (před Buckingham Palace)- osobnost, na kterou se nezapomíná!
Tiddles - první anglická kočka, kterou jsem poznal :)))
Madame Tussaud´s - jestli to není poznat, tak ho šktím, což odráží můj postoj k nacismu, fašismu a jinejm od nich odvozenejm -ismům !!!
