Jak už někteří vědí, je mi buddhismus ze všech životních filosofií nejbližší, ikdyž jeho praktická aplikace mi často dělá dost potíže (hlavně si hlídat myšlenky)!!! Ale to je můj osobní problém :) , dnes bych se rád podělil o svůj názor na universální přínos buddhismu, o kterém jsem již dlouho přesvědčen a který jsem si během posledních několika dnů utvrdil...
Nejprve bych rád předeslal, že si vážím všech světových náboženství, protože podstatou všech těchto náboženství je konání dobra; každé z nich v sobě obsahuje určitý etický kodex a každé má potenciál k dialogu s ostatními náboženstvími, což je cesta k obnově hodnot, které se pomalu z naší společnosti vytrácí.
Nicméně jedině buddhismus je dnes jediným z nich, který je natolik rozšířený a zároveň bez poskvrny, aby měl morální kredit tolik potřebný k tomu, aby mu ostatní náslouchali! Tady bych měl nejspíš své tvrzení určitým způsobem podpořit argumenty, tak si vezměme pěkně jedno po druhém...
Křesťanství. Ač chceme nebo ne, křesťanství představuje naši minulost, současnost, ale i budoucnost a i zapřísáhlý ateista byl v dětství vychováván v duchu Desatera. Nicméně dnes je křesťantví na Západě de facto synonymem katolické církve a právě z toho důvodu je jeho moc oslabena. Církev je totiž opravdu v prvé řadě institucí a to bohužel institucí dost poskvrněnou různými skandály. Nechme stranou historické prohřešky církve, to by bylo opravdu nefér, bohužel si vystačíme i se současnými škraloupy: sexuální zneužívání ministrantů, postoj k antikoncepci, potratům a homosexualitě a v neposlední řadě taky k ženám. To samo o sobě stačí, aby byl morální kredit církve a potažmo křesťanství poškozen...
Islám. Jelikož jsem četl Korán, resp. jeho překlad (což jak by vám řekl každý muslim není totéž), v žádném případě nepodléhám oné fóbii z islámu, která díky stále častějším teroristickým útokům na Západě vzniká. Islám je totiž ve své podstatě dost podobný právě křesťanství, koneckonců mají i některé společné "svaté" a Korán i Bible obsahují velice podobné myšlenky. Bohužel je zde i již zmiňovaný "islámský terorismus", což je pojem velice silně zažitý, ač chybný. Pravdou je, že tento druh terorismu je prováděn absolutní menšinou radikálních muslimů, kteří však svými aktivitami zastiňují mírumilovnou muslimskou většinu a tak ani islám nebude tím náboženstvím, které by mohlo být vyslyšeno, pokud by hovořilo o míru a spolupráci...
Třetím z hlavních světových náboženství je judaismus, ikdyž správně by jakožto základ západních monoteistických náboženství měl být na místě prvním. Každopádně ať tak či onak i judaismus má svůj škraloup, ačkoli to, zda se jedná či nejedná o škraloup, je spíše věcí úhlu pohledu. Oním škroaloupem může být aktivita státu Izrael, který se jak známo od svého vzniku v roce 1948 bránil snaze okolních arabských států vymazat jej z mapy světa. Dnes už Izrael jen tak nikdo nevymaže, ale to neznamená, že by byl v oblasti klid. Dnes je kamenem úrazu pásmo Gazy, které Izrael preventivně blokuje, což je trnem v oku mnoha státům světa a tak ani volání z tohoto tábory by asi nebylo vyslyšeno...
Předposledním ze skupiny hlavních světových náboženství je hinduismus ( a s ním další východní náboženství), kterýse sice ničím neprovinil (ikdyž třeba spor o Kašmír by taky snesl diskuzi), ale který, stejně jako například šintoismus, má de facto lokální význam a na Západě není příliš rozšířen...
A tak nám zbývá buddhismus - náboženství či filosofie (podle mě to není zas až tak podstatné), která se v posledních letech zbavuje své regionální působnosti a nachází stále více příznivců na Západě! Zde je třeba přiznat, že velkou zásluhu na tom má fakt, že buddhismus je právě teď " v módě" a ne všichni, kdož sami sebe nazývají buddhisty mají o tomto směru hlubší povědomost. To ale nic neznamená, protože buddhismus je zároveň bez ono pověstného "škraloupu" a připočteme-li k tomu osobnost dalajlámy, pak je to právě a jedině buddhismus, který může bez ostychu mluvit o míru, porozumnění a spolupráci mezi národy, náboženstvími atd.
Pokud bychom se měli držet onoho biblického "Ty, kdož jsi bez viny, hoď první kamenem", neznám jinou světovou osobnost, která by po tom kameni mohla vztáhnout ruku, než je J.S. XIV. dalajláma... Jakožto (ne)pravidelný návštěvník jeho stránek a čtenář jeho projevů a úvah si nedokážu představit lepšího advokáta míru a snahy o spolupráci mezi národy.
Je to navíc člověk, který je nadán velkou modroustí a ačkoli je v prvé řadě představitelem jednoho z náboženství, rozumí také "světskému" světu a tak může oslovovat i neveřící, což je jeho velká deviza!!! A o tom, že to tak je vás mohu lehce přesvědčit úryvkem z jedné z jeho úvah, kterou jsem si přečetl dnes ráno a která se zabývá současným světem a jeho problémy...
A pokud se vám bude zdát, že její vyznění koresponduje s mým "nářkem" v předchozím příspěvku či s obsahem již zmiňovaného příspěvku o Lpění, budiž to důkazem, že buddhismus je opravdu tím, co dokáže oslovit a uhnízdit se v myslích "Zápaďanů" víc než jiné regionálně bližší filosofie/konfese... :)))
PS: Pokud jste to dočetli až sem, čtěte dál, je to opravdu zajímavé čtení ... ;)))
LIDSKÝ PŘÍSTUP KE SVĚTOVÉMU MÍRU
Je ironií, že více závažné problémy se objevují ve vyspělejších částech světa. Věda a technologie udělaly v mnoha oblastech doslova zázraky, ale i tak základní lidské problémy přetrvaly. Nyní je již jasné, že oním univerzálním principem, který si v sobě neseme již není dobro,ale jen duševní neklid a nesoulad. Není pochyb, že materiální a technologický pokrok nám nestačí a nepřinesl nám ani mír, ani štěstí, ani nám nepomohl zbavit se utrpení.
Můžeme to tedy shrnout tvrzením, že je s naším pokrokem a rozvojem něco vážně špatně, a jestliže si to včas neuvědomíme, může to mít katastrofální následky pro budoucnost lidství. V žádném případě nejsem proti vědě a novým technologiím - koneckonců významně přispěly k obecnému pokroku lidstva, našemu materiálnímu zázemí a pomohli nám také lépe pochopit svět ve kterém žijeme. Ale jestliže budeme klást příliš velký důraz na vědu a technologie, hrozí, že ztratíme kontakt se složkami liského vědění vycházejícími z laskavosti a altruismu.
Věda a technologie, ač mohou přinést nezměrný materiální komfort, nesmí nahradit prastaré duchovní a lidské hodnoty, které stály u zrodu lidské civilizace. Nikdo nemůže popřít materiální přínos vědy a technnologií, ale naše základní lidské problémy zůstávají - stále musíme čelit tomu samému, ne-li většímu, utrpení, strachu a napětí. Tudíž je jen logické snažit se o nastavení rovnováhy mezi materiálním rozvojem najedné straně a rozvojem duchovním na straně druhé. A abychom to dokázali, musíme znovu oživit hodnoty lidství.
Jsem si jistý, že spousta lidí sdílí můj pohled na současnou celosvětovou morální krizi a přidá se k mé výzvě ke všem, kdo taktéž sdílí tento názor, aby pomohli učinit naši společnost více soucitnou, spravedlivou a poctivou. Nehovořím teď jako buddhista a už vůbec ne jako Tibeťan. Nehovořím ani jako expert na mezinárodní politiku (ačkoli nevyhnutelně komentuji tato témata). Hovořím spíše jen jako lidská bytost, zastánce hodnot lidství ,které jsou základnou nejen mahajánového buddhismu, ale všech velkých světových náboženství. Z tohoto hlediska bych se svámi rád podělil o můj osobní názor o tom, že:
- Univerzální humanismus je klíčový pro řešení globálních problémů;
- Soucítění je pilířem světového míru;
- Všechna světová náboženství jsou již pro světový mír, stejně jako jsme všichni humanisté bez ohledu na ideologii, kterou vyznáváme;
- Každý jedinec má univerzální odpovědnost tlačit instituce k tomu, aby sloužily lidským spotřebám.
Závěr tedy zní: SVĚT POTŘEBUJE BUDDHISMUS, ABY MU UKÁZAL CESTU ZLEPŠENÍ SEBE SAMA, ABY BYL GARANTEM TÉTO CESTY A ABY MU TAKÉ V PŘÍPADĚ POTŘEBY NASTAVOVAL ZRCADLO...
PS: Pokud by si to někdo chtěl dočíst, nebo si zkontrolovat, jak jsem to přeložil, mrkněte sem a klíďo i zabrouzdejte kolem - nebudete litovat - jen musíte umět aspoň trochu anglicky:)))
5 komentářů:
Tak pod to bych se okamžitě podepsala taky...Soucítění, poctivost, spravedlnost - a přitom je nohama na zemi a vnímá i reálný svět...Dobrý :) LDB
V posledni dobe se o různa nabozenstvi dost zajimam, ale o buddhismu uprimne receno pojeti prilis nemam:)
Predne mi prijde, ze porovnavat "kvalitu" nabozenstvi proste nejde, protoze jsou neporovnatelna, kazde je jiny system a je to jako porovnavat jestli je lepsi zirafa nebo hroch. (Nerikam, ze se takhle porovnava v clanku, jen by to nektere mohlo svadet.)
Nevyhodou "v ocich verejnosti" je asi pro lidi opravdu vyznavajici v Evropě buddhismus (kteri o nem neco vi) prave to, ze mnohym uz to prijde "trapny" vlivem toho, ze se v zapadni spolecnosti najednou stava kazdy druhy buddhistou a prd o tom vi, je to v mode...
A ted moje otazka:) Krestanstvi je svoji teologickou podstatou zalozene na videni zla ve svete (otevrit oci, videt vsechno utrpeni, pokusitr se s tim udelat co je v mych silach). Buddhismus mi prijde (a mozna se mylim), ze zjednodusene receno mnohem vic zduraznuje odpoutani se od sveta, zavreni oci pred tim, co se deje, aby mel clovek vnitrni klid a nezcvoknul z toho. Je to pravda?
Jinak krestanstvi je opravdu mj. vinou cirkvi (prevazne katolicke, rpotoze je u nas nejvetsi) hodne poskvrnene. Na druhou stranu mi obcas prijde, ze se prehnane demonizuje (resp. zapomina se na to, ze jsme krestanska kultura, a ze krestanstvi hodne vyznamne utvarelo a utvari nasi civilizaci). A zapomina se na to (aniz bych chtel zlehcovat vsechny problemy a prohresky cirkve), ze cirkev je organizace tvorena lidmi stejne jako kazda jina... I mezi skauty nebo uciteli se najde nejakej ten zneuzivac chlapecku a neznamena to, ze skauti a ucitele jsou prasata. A cirkev je obrovska instituce... Ale to ted hodne zjedndusuju, vim.
Souhlasím, že porovnávat kvalitu náboženství nejde a ani jsme se o to nesnažil.
Taky si nejsem jistej, jestli jsem vůbec kvalifikovanej vykládat nějak buddismus, ale přece jen jsem se již svým příspěvkem "pasoval" mezi ty "vědoucí" a tak se Ti pokusím odpovědět... :)
Ne, není to pravda - je to totiž úplně naopak. Buddhista se nemůže odpoutat od světa, protože jsou to právě jeho činy na tomto světě co ho přibližují / vzdalují od osvícení.
Ono odpoutání se možná souvisí s meditací, ale ta ve své podstatě neznamená nic jiného než, že buddhisté při meditaci o něčem opravdu usilovně přemýšlejí.
Buddhisté vědí o utrpení, vždyť je to jeden ze základů jejich učení - tzv. 1. vznešená pravda (pravda o strasti=utrpení)a dokonce zná i jeho kořeny a cestu, jak se jej zbavit - právě to je totiž elementární náplní buddhistické filosofie!
Buddhisté proto konají a oslavují dobro a snaží se pomáhat zmírňovat utrpení druhých na tomto světě.
To, že se jim nedostává příliš sluchu je jiná věc, ale jak již dokazuje můj příspěvek, jsou buddhisté pevně nohama na zemi a vnímají "náš svět" často mnohem lépe, než mnozí jiní, kteří mají moc něco ovlivnit...
Pokud chceš o buddhismu vědět něco víc, existuje spousta knih - já bych jako úplnej základ doporučil ÚVOD DO BUDDHISMU,ale pozor - je jich víc a tak se scháněj po té, jejímž autorem je samotný dalajláma. Je to elementární sumář informací, který by Ti měl nabídnout to, co potřebuješ vědět a budeš-li mít zájem, pak existuje celá řada dalších knih sepsaných dalajlámou, které Tvé poznání doplní...
Snad jsem to zodpověděl jasně - přiznám se, že se takový věci dost těžko vysvětlujou... :)
PS: Teď mě napadlo, že sem můžu dát i odkaz na tu knížku :)
http://www.kosmas.cz/knihy/61041/uvod-do-buddhismu/
Děkuju za vyčerpávající odpověď, v co nejbližší době jdu shánět knížku, abych nebyl nevzdělanec:) Člověk je ovlivněnej takovou spoustou společensky sdílených mýtů a dezinformací... A v oblasti náboženství obzvlášť.
Okomentovat