Den ve znamení reggae aneb na Macka B ve Vroutku...

Včera jsem zažil jeden z bezesporu nejfajnovějších dnů ve svým životě, páč jsem ke své každoroční návštěvě "Císařáku", což je akcička, na který jsem během její existence nebyl pouze jedenkrát a kterou mám tudíž moc rád, přidal ještě návštěvu na Rock for Churchill ve Vroutku, kam mně přitáhl jeden z mých nejoblíbenějších interpretů a druhý nejoblíbenější rastafarian Macka B :)))

Moje první "setkání" s ním se odehrálo teprve loni nebo předloni, kdy jsem od kámoše získal jeho song TO BE RACIST, kterej mi absolutně vyrazil dech, protože jsem našel někoho, kdo je dle mýho skromnýho a skrz naskrz laickýho názoru důstojným nástupcem Boba Marleyho (obrázek převzat odtud)...

Skvělá reggae hudba je totiž v jeho podání doplněna o stejně skvělý texty skoro o všem, co svět pálí, což mu mimochodem vyneslo i přezdívku The Lyrical Teacher. Vezmete-li v úvahu názvy a témata jeho písní, není divu: Power of the Mind, Effects of Slavery, Children Children, Racism, Proud To Be Black, Apartheid, Don't Drink Too Much, Respect To Our Mothers, Legalise The Herb, Who Are The Terrorists?, Malcom X, Proud Of Mandela, Bob :) (Obrázek převzat odtud...)

No ale zpátky ke včerejšku, musim říct, že stejně jako jsem se dostal jak slepej k houslím k Macka B a jeho muzice, dostal jsem se stejně náhodně i k informaci, že bude koncertovat ve Vroutku, za což vděčím a dodatečně děkuju Šámovi :) Ale mám-li být upřímný, byla by mi tahle informace k ničemu, protože největším úskalím byl samosebou transport tam a především zpět!!! To se zdálo být neřešitelný, ale občas se prostě řešení najde a to většinou tou nejnepravděpodobnější formou... Tentokrát zasáhla vášeň jedné mé nejmenované kolegyně pro muzikály a fakt, že kromě Macka Býho měl na festivalu vystoupit taky jeden z jejích oblíbených muzikálových zpěváků a tak byl problém transportu vyřešen. Děkuju!!! :))))

Po příjezdu na fesťák jsme poněkud nečekaně potkali bandu gympláků, což nám ale na náladě neubralo a jelikož zde byla skvělá atmosféra, tak jsme se "napojili" na festivalovou vlnu a začali se bavit. Co se mně týče, tak jsem "přetrpěl" všechny kapely, který hrály před Macka Bým, ikdyž např. u United Flavour jsem zrovna moc netrpěl a jejich performance se mi líbila :))) Ale stejně jsme stále častěji koukal na hodinky a těšil se na 22. hod., kdy měl odstartovat Macka B.

S krátkým zdržením a po stylovým nástupu se rozjela parádní show, v rámci který Macka B rozhicoval celej dav a strhl ho k tanci, skákání a jinejm nestandartním pohybům a spolu se svou kapelou absolutně ovládl podium. Když pak po cca hoďce skončil , byl jsem utahnej jak pes, ale štastnej jak blecha :))) Prostě jsme nasál tak pozitivní energií, že jseště teď jsem tak nějak v poho a nevim proč, protože jdu zítra zas do práce, začne na vostro škola a mam ještě spoustu dalších věcí, který musim udělat a který mně absolutně nebavía otravujou, ale je mi to ňák jedno :)))

Na Boba Marleyho už si na koncert zajít nemůžu, ale Macka Býho jsme "live" viděl a slyšel a to už mi nikdo neodpáře... :)

A tak aspoň malá ochutnávka ... :)

Jak jsem "objevil" a zamiloval si HANTEC...

O tom, že reklama má za cíl především zaujmout potencionálního zákazníka a nalákat ho ke koupi toho či onoho produktu nemůže být pochyb...

To, že nejvíc reklamy se v současnosti cpe do filmů, který jsou tak rozkousakovaný na přinejlepším tři, v případě velkofilmů i šest6 a více dílů, což je ve většině případů nepříjemný, nemůže být sporu...

A že čím je reklama chytlavější, tím je "úspěšnější," je nejspíš nepsaným zákonem jejich tvůrců a silnej slogan je pak rodinným stříbrem každé reklamky... Mezi neslavnější slogany patří asi ty filmové, z nichž mi v hlavě utkvěly především tyto dva:
"CHCEŠ-LI PISTOLNÍKEM BÝTI, MUSÍŠ KOLALOKU PÍTI!"
"BIERHANZLOVA MAST - NA LYSINU PAST!" :)))

Taky si dodnes pamatuju na jeden z prvních opravdovejch reklamních sloganů: "VY ZÍRÁTE, MY ZÍRÁME - VIZÍR! (prací prášek)," ale i na spoustu dalších, tak např.:

"ČÍM J E BÍLÁ BĚLEJŠÍ, TÍM JE PRÁDLO ČISTĚJŠÍ!" - LANZA BÍLÁ
"V KAŽDÉ TABULCE NESTLÉ, SKLENICE PLNÁ MLÉKA!"
"IMAGE JE NA NIC, NÁSLEDUJ INSTINKT!" - SPRITE
"ŽIVOT JE HOŘKÝ, BOHUDÍK!" - GAMBRINUS

Musím se přiznat, že ačkoli obecně mi reklama vadí, dokážu ocenit pokud je reklama chytrá a zajímavá a na tu se rád podívám. No a právě skrze reklamu jsem objevil hantec, protože jsem zrovna dneska vzpomínal na onu geniální reklamu na Starobrno, kterou jsem kdysi odříkával z paměti a na jejíž pokračování jsem si nemohl vzpomenout a tak jsem zapátral a její znění si našel. Tak tedy v rámci opakování pro znalé a pro zajímavost pro neznalé :

Před těžkéma járama vyhópl prafotr Morava se svó grupo na Špilas a hlasil:\"Tady hodíme sicnu\" a že lapli slinu, dal fachčit škopek.Sajtna radovanec jenom líní cajzli se zdekovali do Práglu a glgali svó basovó zrzku.Naši borci ale zvládli takovó chuťku, že přislintali aj Cyril s Metudem.Ten špicové hrnek pak hodil méno céééélýmu štatlu....

A pokud to chcete i s obrazem, tak spot je k vidění zde (název spotu je Prafotr, a text je malinko jinej - asi jiná verze) :)))

No a právě při hledání textu týhle skvělý reklámky, jsem narazil i na stránky věnovaný hantecu a úplně mu propadl :) Pro ty línější sem dám ještě jednu ochutnávku, tentokrát z oblasti lidový slovesnosti - pohádka se jmenuje SALCNA NAD GOLDNU :))))

Je to už hafo járů, co v jednom kingálství lajfčil king kterej měl tři vodlitky. Kocny už to byly fešný, lejtka jim jen fajrovaly a kingálovi hrabalo štriclou, kerá z nich schlamstne jeho sicnu. Stará mu zagrebovala už dávno a tak neměl s kým by vo tem hodil hantec. Dal echo do světa, že chce vogólovat tři svý šroply. Asi tak za dva metry doklapali tři hofírci, kerejm ale nešlo vo kocny, ale vo goldnu kerá z té gólovačky kápne. Kingovi ale furt klapalo štriclou, kerá z tech tří bude mít sicnu po něm. Nakonec mu vyrval skobu z čapy jeho šaškec. No a tak si kingál zavolal svoje vodlitky na tepich. Hantýroval:
„Teď tady vybalíte jak su vám přilitej u hercny a keré budu nejvíc tak ta vyfasuje sicnu po mě.“
První hlásí:
„Fotr, seš mi milé jak drahý grymle.“
Von na to "dobrý."
Ta druhá hlásí:
" Fotr seš mi milé jak goldna.“
Von na to:
„Taky gut.“
No a ta třetí co se menovala Mařena už to měla progoumaný a hantýruje:
„Fotr seš mi drahej jak salcna.“
Kingál málem spolkl záklopku a vystartoval:
„Co to na mě jedeš za serpentýny. Snad blbě gómu. Hoď to eště jednou.“
No a tak vona hlásí znova.:
„Fotr seš mi milej jak salcna.“
Nato von už vyjel:
„Jeď pali aus z mýho kéru nebo zmerkneš tu mlatu!“
A tak si ta nejmladší sbalila pingl na hrb a hrnula štatlem pali. Mezitím kingál nechal hodit hlášku, že chce veškeró salcnu z celýho štatlu do kéru. Když to bylo ales na kupě vyklopili to do nejbližší vasrůvky. Salcna byla v momentě v kopru a kingál se rozhodl, že všem dokáže jak je ten jeho tunel v lati. Jenže ta némladší měla old gut progómaný a gómala co fotrovi vo salcně hantýrovala. Jak štatlila lesem, potkala babku, kerá ju nechala durchčit u ní v kéru.
Pré, nelam si hercnu, Mařka, von to časem zgómne, co zfachčil za podělávku a pak se zmerkne co a jak.
Kingál zatím nechal ufachčit medovó pijatyku, jenže ales hafo se ekluje. Za pár metrů bylo všem na tyčku, retychy imrvere plný, štricle se jim motaly a cemry škrundaly, prostě chyběla salcna.
Když kingál jednó házel čučku z fenstru aus, zgóml fešnou kocnu jak salcní vodlitkům brzdu. Hned nalifroval dvókolák goldnou, drahýma grymlama a v holpecu s kérovým štatlil pro salcnu k babce. Baba byla napružená, mázla je čaganem a hnala je pali. S domláceným hrbem šlapali štreku do kéru, když se scukli s hofírkama. Ti hned hodili helfku s dvókolákem, ale hned za rohem zmákli čelem zpět a pila pali . Jak ale letěli, nemohli se dohantýrovat, kdo sbalí kolik a dvókolák skončil v rybálu a tak měli hóby.
Maruška se v lese dala do holpecu s fyšlařem a zbylý dvě kocny už na hradě filcoval myslivec a špilař na kozí dechy. Mezitím se king domákl co zfachčil za mošnovinu a vyrazil do štatlu, aby kóřil co si vo něm vostatní hantýrujó. Jak se tak šmrncl štatlem, kópil geniální nápad. Když najde Mařku, tak by bylo ales O.K. Jenže, jak byl zčuchanej, zakufroval v lese a padl do rybálu. Jak tak lapal vasrůvku, gómal, že hodí lajvce mávačku. Najednou ale vyjel na břeh a když se vracel do kéru, potkal Mařku. Ta mu hodila do klepet škopek plné salcny. Prej to je ales co zbylo. Jenže kingál už byl v lati a hantýroval, že na sebe hází kakáč, ale hlavně aby byla salcna pro vostatní. A jak tak lifroval salcnu ze škopku do bečky, salcna padala a padala a padala. Prostě ji bylo hafo a kingovi došlo ,že škopek nemá dno. Tehdá se domákl, že když Mařka hantýrovala, seš mi drahé jako salcna, měla pravdu.
Salcna je tuty nad goldnu.

A TAK JSEM "OBJEVIL" A ZAMILOVAL SI HANTEC ... :)

Nejdřív vajíčka, teď kameny - prostě politická kultura po česku

Když před několika měsíci prolítlo na předvolebním mítinku ČSSD vzduchem první, popsané vajíčko, přišlo mi to jako docela vtipná věc...

Když se později rozpoutala vajíčková kampaň a na mítink téže strany se svolali všichni, kdo si chtěli anonymně ztropit výtržnost a možná si vyléčit i nějakej ten komplex, už mi to tak vtipný nepřišlo...

Když jsem se pak o tom bavil, resp. dohadoval s člověkem, kterej týhle akci fandil, snažil jsem se mu vysvětlit, že takhle se politika nedělá a že by se to klíďo mohlo stát počátkem něčeho mnohem horšího...

Kdybych se měl citovat, tak jsem doslova řekl: " Dneska jsou to vajíčka, příště to budou kameny..."

A už je to tady - tentokrát je sice cílem útoku Mirek Topolánek a útočníků bylo podstatně míň, ale zato opravdu házeli místo vajec kameny!!! Doufám, že dál to snad už nepůjde, protože si nechci ani představit, co by mohlo přijít příště, ikdyž mám obavy, že v tomhle státě se vždycky pár podobnejch individuí najde ...

(Ne)obyčejné stránky dějin...

Tak jsem byl dnes poprvé po prázdninách v práci a moc velkou radost jsem z toho neměl! Nicméně se vždycky snažim vytěžit i z negativa něco pozitivního a tak jsem si řekl, že si alespoň pořádně uklidim kabinet. A tak jsem se začal prohrabovat šuplíkama a dalšíma hromadama papíru, který jsem svým úsilím dokázal nashromáždit a padly mi do rukou i nějaký starý práce od svých někdejších obětí. A právě mezi nima jsem objevil práci, která mě dovedla k dnešnímu příspěvku...

Nejmenovaná studentka mi tehdy odevzdala práci, která de facto nesplňovala zadání, ale která mně zaujala svým obsahem natolik, že jsem ji nejen akceptoval, ale i kladně oznámkoval. Obsahem referátu byli vzpomínky příbuzných oné studentky na své mládí a život - vzpomínky tvořící průřez dějinami našeho státu od r. 1914 až někam do 70. let. Na tomto referátu mně totiž zaujalo, že veškeré vzpomínky byly pozitivní a někdy až úsměvné, což je něco, co mi dneska docela chybí...

Dnes je dost populární a bezesporu důležité sbírat informace o zločinech předchozího režimu, vznikají sborníky, dokumentární filmy apod. Možná by stálo za úvahu, začít sbírat informace o tom, jak lidé prostě žili, jak se bavili a i v těžkých dobách se radovali ze života...