čtvrtek, srpna 03, 2006

Kontroverzní teorie v "ŠIFŘE" apod. ...

Tak už jsem asi vážně ztracen. Od té doby, co jsem cetl Brownovu "Šifru" se má nedůvěra v církev ještě prohloubila. Nu a abych svou nedůvěru řádně přiživil, "zhltnul" jsem během včerejška a dneška další podobné dílko - tentokrát s názvem POSLEDNÍ TEMPLÁŘ od jistého Raymonda Khouryho.

Mám-li stručně vystihnout obsah knihy nějakými klíčovými slovy, volil bych asi tato: templáři, katolická církev, historie, svatý grál , napětí. Faktem je, že se dílo do jisté míry podobá Šifře - dva kladní hrdinové odhalující dávnou pravdu ukrytou a opatrovanou kdysi templáři, zanícení vědec v roli záporného hrdiny a nezbytní pronásledovatelé ve službách vatikánu, a další podobnosti.

Nicméně to v tomto případě není podstatné - mnohem zajímavější jsou teorie, se kterými přicházejí hrdinové obou publikací - teorie o pravé realitě života Ježíše Krista, zamlčování různých skutečností a dalších "drobností." Záměrně jsem vybral pouze ty řekněme důvěryhodné, protože na druhou stranu lze nalezneme i spustu fabulací.

Musím přiznat, že mi je jakékoli náboženství cizí a to katolické asi ze všech nejvíc. Ale i jako člověku je mi mnohem bližší představa Ježíše jakožto obyčejného (byť tzv. "velikého") člověka s obrovskou ideou než ikona syna Božího zrozeného z neposkvrněnného početí. Další věcí na kterou je v obou knihách poukazováno jsou evangelia - konkrétně okolnosti vzniku a výběru tech "správných a věrohodných". V této souvislosti se oba autoři zmiňují o tzv. gnostických evangeliích, což jsou další verze příběhů o Kristovi a jeho životě. Přiznám jsem o nich donedávna neměl ani ponětí a ani teď o nich o moc víc nevím, ale už jsem si je zamluvil k půjčení, takže se k nim nejspíš ještě vrátím později.

Zkrátka a dobře, říká se, že dějiny píší vítězové a já stále více nabývám dojmu, že podle stejného pravidla vznikla i veškerá křesťanská nauka! Bohužel je Vatikám vůči veškerým otázkám tohoto druhu dosti nepřátelsky naladěn a pochybuji, že se to kdy změní, leč dokud je někdo prokazatelně nepotvrdí nebo nevyvrátí, budou tu pořád...

M. Z.

středa, srpna 02, 2006

Univerzální osobnost...

Po menší odmlce jsem opět zpátky s novým příspěvkem. Tentokrát bych se rád trochu zamyslel nad věcí, která mě poslední dobou dost často zaměstnává a sice myšlenka jak dosáhnout řekněme vyšší úrovně vědění. Nejspíš vás teď napadne, že asi "roupama" nevim co dělat, ale faktem je, že je to pro mě v současnosti jedno z klíčových témat k přemýšlení...

Vždycky jsem obdivoval velké myslitele, filosofy, vědce i umělce, ale o univerzálnosti jsem začal uvažovat teprve nedávno. Paradoxne mě k tomuto "vznešenému" tématu nepřivedlo žádné osvícení či jiný akt poznání, ale četba dnes již celosvětově proslulé a hojně diskutované knihy ŠIFRA MISTRA LEONARDA (DA VINCIHO KÓD) od Dana Browna. Pravdou je, že mě tahle kniha velice zaujala a její děj pohltil, nicméně její největší přínos je, že ve mně probudila hlubší zájem o osobnost, která celým příběhem prostupuje - osobnost LEONARDA DA VINCI.

Musím říct, že mě Leonardova všestranost přímo fascinuje - nechápu, kde se v jednom člověku vzalo tolik talentu, schopností a znalostí, ať tak či onak, si takové osobnosti zaslouží náš obdiv! Já osobně bych se mu rád (v rámci svých omezených možností a hlavně schopností) přiblížil alespoň o krůček...

Otázkou je, zda-li je to vzhledem k velikosti dnešního světa a míře jeho poznání v rámci jednotlivých vědeckých oborů vůbec možné... Ať se mi to líbí nebo ne, logicky docházím k závěru, že nikoli aneb jak již v jedné české pohádce zpíval Jan Werich: " Ten dělá to a ten zas tohle - a všichni dohromady uděláme moc..." Faktem je, že by měl každý usilovat v prvé řadě o zvládnutí svého oboru, ale zárověň se přimlouvám, abychom se nezříkali všestranosti alespoň v rovině všeobecného přehledu nebo přinejmenším našich koníčků a zálib!

M. Z.