Veliké plus pro církev...

Nikdy bych si nepomyslel, že to k tomu může dojít, ale ono pověstné "nikdy neříkej nikdy" zdá se platí... Pravdou je, že dnes hodlám katolickou církev chválit!

Důvodem je událost, která nemá v historii našeho státu obdoby. V době, kdy se česká justice (poprvé v historii) zabývá žalobou týkající se diskriminace žen, postavila církev do čela teologické fakulty UP v Olomouci ženu. Musím přiznat, že jsem byl tímto aktem mile překvapen a uznávám, že se v tomto případě zachovala církev víc než vzorově.

Přiznám se, že osobně jsem toho názoru, že muži mají obecně pro některé funkce lepší "vybavení", což ale neznamená, že budou tyto funkce vykonávat lépe než ženy. Budiž tedy do budoucna hleděno nejprve na kvalifikaci a schopnosti kadidátů a teprve poté na pohlaví. Jak se dozvíte ve článku pod "linkem", církev právě s tím trochu bojovala, ale zvítězila! A je to vítězství na celé čáře a mě nezbýva, než to ocenit a církev za tento akt pochválit...

M. Z.

Gunter Grass - veřejný nepřítel č.1 ???

Hned zpočátku bych rád, předeslal, že tenhle příspěvek píšu v podstatě donucen okolnostmi a mým " hnacím motorem" je zdravé naštvaní! Zrovna jsem v televizi poslouchal další (asi stou) debatu na téma G. Grass a jeho přiznání, která by se ale klidně mohla jmenovat " Pád velkého Grasse"... Předpokládám, že dnes už všichni ví, o co jde - G. Grass se v sobotu v rozhovoru pro Franfurkter Allgemeine Zeitung, že na sklonku 2. sv. války (jako 17letý!) působil 3 MĚSÍCE v Drážďanech u 10. obrněné divize Waffen SS! Jak sám Grass říká, hodlal ulevit svému svědomí, což však "nabilo" všem jeho skrytým odpůrcům a kritikům, kteří vylezli z děr a začali jej veřejně napadat...

Sám Grass už kdysi přiznal, že až do konce války Německo obdivoval a byl hrdý, že mu může sloužit (odtud ta úporná snaha dostat se do armády už v 15!). Pravdou je, že poté, co zjisil pravdu, se k problematice nacistického Německa postavil tak, že byl pro ostatní vzorem. A že si ponechal malé tajemství? Kdo by se s tímhle chlubil - však pro něj muselo být už dost obtížné s tím vůbe žít...

Je až neuvěřitelné, kolik lidí ho najednou začalo vidět jinak a odsuzovat! Teď už je jasné, že "Nobelovku" mu nevezmou, ale pořád je přece dost titulů, poct, čestných občanství a další věcí, které by se mu vzít mohly... Tak s chutí do toho, milí kati - kdoví, kdy bude zase šance pranýřovat podobně významnou osobnost!

Na závěr už jen malou poznámečku - díkybohu, že jsou ještě lidé, kteří Grassovo přiznání dokázali ocenit a naopak ho podporují !!!

M. Z.